Obnovitelné zdroje

Ze své kanceláře v Kramolíně na Třebíčsku má výhled přímo na hráz dalešické přehrady. Dává na ni pozor bezmála třicet let. „Naším hlavním úkolem je zadržení vody a regulace odtoku, abychom ochránili majetky a životy lidí a umožnili bezpečný provoz v přečerpávací vodní elektrárně,“ říká vedoucí hrázný vodního díla Dalešice Josef Suchánek.

Výsledkem práce vědců z Vysokého učení technického v Brně, Odboru fluidního inženýrství Victora Kaplana, se stala dvoustupňová vodní vírová turbína v kaskádovém uspořádání, která si oproti původní turbíně vhodné pro spády toků do tří metrů poradí i se spády až dvojnásobnými. Brněnští vědci stroj nedávno oficiálně prezentovali na mezinárodní konferenci v Londýně.

Význam obnovitelných zdrojů energie coby alternativy ke „klasickým“ energetickým zdrojům v poslední době neustále stoupá. Cílem ČR je podle klimaticko-energetického balíčku EU v roce 2020 vyrábět z obnovitelných zdrojů celkem 13,5 % energie. O vyhledávání nových příležitostí se stará například šestnáctičlenný tým pracovníků odboru rozvoj společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje.

Šéf elektrárny a pod ním armáda provozních pracovníků, kteří se o její chod starají – tak to vypadá na tepelných elektrárnách nebo jaderkách. U fotovoltaické elektrárny (FVE) je to trochu jinak. Michal Procházka, vedoucí FVE Ralsko, která je svým výkonem největší fotovoltaickou elektrárnou v republice, je tak trochu „Ferda Mravenec – práce všeho druhu“. Sám o sobě říká s úsměvem: „Můj styl řízení je poruč a udělej si sám.“.

Podobně jako kdysi starodávné klipry budou své plachty zvedat a stahovat námořní plavidla i v budoucnosti. I když modernějším způsobem. Budou totiž navíc vybavena solárními panely a plout boudou třeba na vzduchovém polštáři.

Větrné elektrárny rostou do výšky. Do jaké? Lopatky nejnovější větrné turbíny, kterou vyvinula společnost GE, opisují při rotaci kružnici o průměru Londýnského oka – obřího vyhlídkového kola, které se tyčí nad Temží a je vyšší než slavný Big Ben.