Obnovitelné zdroje

Z rodiny obnovitelných zdrojů energie dodávají v České republice nejvíce elektřiny vodní elektrárny. Mají mnoho předností – neznečišťují ovzduší, během provozu nedevastují krajinu a nevyžadují suroviny, jsou bezodpadové a vysoce bezpečné. Jejich životaschopnost dokazuje skutečnost, že mezi nimi – zejména v kategorii tzv. malých vodních elektráren do instalovaného výkonu 10 MW – najdeme „seniory“, kteří se dosud těší velmi dobrému zdraví. Někteří z nich letos slaví významná životní jubilea.

Zveme vás do nejnovějšího informačního centra otevřeného v Hradci Králové u malé vodní elektrárny Hučák. Najdete ho v budově, která je na obrázku na titulní straně časopisu.

Ve dnech 6. a 7. května letošního roku proběhlo národní finále jubilejního 15. ročníku soutěže vědeckých a technických projektů středoškolské mládeže. Generálním partnerem soutěže byla jako tradičně energetická společnost ČEZ, tj. společnost, která má zájem získat do svých pracovních týmů talentované studenty technických oborů. Finalisty byli i studenti SPŠE a VOŠ v Pardubicích Jiří Kuřátko a Jan Šmíd.

Americká řeka Colorado sbírá vodu na ploše větší než 2,5 tisíc kilometrů čtverečních a odvádí ji v objemu přibližně 21 miliard kubických metrů ročně (neboli 21 tisíc kilometrů kubických) do Tichého oceánu. Již od devatenáctého století vrtala mnoha lidem hlavou myšlenka jak využít energii tohoto zdroje a jeho vodu pro zavlažování a jak zabránit občasným záplavám, které Colorado lidem ve svém povodí čas od času připravilo. Řešení bylo nasnadě – postavit přehradu. Potíž byla pouze v jejích rozměrech.

Před třemi lety se pohyboval celkový počet prototypů aut na vodík v celém světě okolo šesti stovek. Dnes jich už je přes tisíc, což však neznamená žádný průlom. „Důležité je dostat tuto technologii do sériové výroby, a to vidím v současné chvíli, především z finančních důvodů, velice skepticky. Na průlom ve vodíkové energetice si ještě počkáme,“ prohlašuje Zdeněk Porš, absolvent ČVUT v Praze a český odborník zabývající se ve výzkumném centru v německém Jülichu vývojem palivových článků. Svůj doktorát získal na Technické univerzitě Cáchy a je autorem dvou patentů a dvou patentových přihlášek v oboru palivových článků.

Když přejedete rakouské hranice, možná vás ohromí ohromné vrtule větrných elektráren. Člověka by mohlo napadnout, že „ekologické“ Rakousko je vzorem využívání energetického potenciálu větru. Pozor – opak je pravdou. V Rakousku mají ve větru instalovány pouhé tři procenta celkového výkonu zdrojů.