Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 192

Úsporné bydlení je alternativou pro život ve třetím tisíciletí

Dobu, kdy cedule „Zhasni – šetříš elektřinu“ anebo „Nesvítí se někde zbytečně?“ patřily k neodmyslitelnému koloritu všech kanceláří a školních tříd, lze stále ještě považovat za nedávnou minulost.

Znáte Itaipu?

Největší vodní elektrárna na světě stojí na řece Paraná.

Jak skladovat elektřinu ve vodě

Elektřina se, jak známo, těžko skladuje. Vždy je potřeba jí vyrobit právě tolik, kolik se jí zrovna spotřebovává. Dispečeři energetických závodů z toho mívají někdy pěkně těžkou hlavu, aby soulad mezi výrobou a spotřebou uřídili.

Malá voda v západních čechách

Distribuční společnosti, které nás zásobují elektřinou, ji nenakupují jen od velkých výrobců, ale i od drobných provozovatelů jednotlivých elektráren, nebo dokonce mají elektrárny vlastní. Příkladem jsou tři malé vodní elektrárny Západočeské energetiky.

Jen co napíšete diplomku…

S cenou ČEZ jsme se seznámili v minulém čísle Třetího pólu. V tomto čísle se k soutěži pro diplomanty a doktorandy v elektrotechnických a elektroenergetických oborech, kterou vyhlašuje ČEZ ve spolupráci s projektem ASTRA 2000 Nadace Charty 77, vracíme, abychom představili vítěze v soutěži diplomových prací, pana Miroslava Honzíka z ČVUT.

Chvála Slunce

Každý den se Země koupe v obrovském množství sluneční energie. Každý čtverečný metr slunného místa Země přijme v průběhu roku přes 2000 kilowatthodin energie od Slunce. Kdyby mohla být všechna tato energie přeměněna na elektrickou energii, stačilo by to k tomu, aby se v konvici vařila voda nepřetržitě téměř šest týdnů.

... 1 « 29 30 31 32

Nejnovější články

Seminář Chemie na ČVUT – výuka i špičková věda

Nové léky využitelné v boji s rakovinou, přepracování použitého jaderného paliva, vytvoření pevnějších stavebních materiálů či likvidace kůrovce elektrickým proudem – to jsou jen některé z vědeckých úkolů z oblasti chemie, na kterých pracují vědci Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT).

Energetika by měla respektovat fyzikální zákony, ne politická rozhodnutí

Německo ročně spotřebuje 2500 terawatthodin energie. Ve větrných a solárních elektrárnách ale vyrobí za rok jen 180 TWh, což pokrývá sotva sedm procent spotřeby. Mezi těmito dvěma čísly je obrovská propast. Německo, díky politickým rozhodnutím posledních let, čelí vážnému problému.

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail