Výhrady občanů proti větrné energii a stavbě větrných elektráren často vycházejí z mylných nebo zkreslených informací. Přinášíme odpovědi na nejčastější mýty. Jako příklad uvádíme projekt větrných elektráren u Stříbra v západních Čechách.
Vyšehrad. Místo natrvalo spjaté s českou historií. Co známých a slavných dějinných událostí je s ním spojeno. Vzpomeňme jen, že jde o jedno z prvních historicky doložených slovanských hradišť na území dnešního hlavního města, místo pověsti o Horymírově skoku, později pevnost zachovaná až do dnešních dob. Vyšehradský hřbitov je i místem posledního odpočinku významných postav české historie. Politiků, umělců a dalších vlastenců. Na vlastním hřbitově, ale také v jeho zvláštní části – na Slavíně.
Solární komín je zařízení odpovídající nejmodernějším trendům využívání přirozené energie bez nutnosti dalších energetických vstupů. Využití solárního komínu zvyšuje efektivitu přirozeného větrání budov při využití energie slunečního záření. Zda by komín skutečně fungoval i v klimatických podmínkách ČR jsem ověřil ve školní studii, v níž jsem komín umístil na budovu fiktivního gymnázia. Výsledkem experimentu je zjištění, že by komín v tomto konkrétním případě přinesl pro provoz vzduchotechniky až 53% úsporu elektrické energie!
Celá Evropa má instalováno ve větrné energetice 56 535 MW (to je jako 56,5 temelínských reaktorů), vyrábí z ní však jen 119 miliard kWh elektrické energie (2007), což je jen 4x víc, než vyrobí Dukovany a Temelín za rok.
Z rodiny obnovitelných zdrojů energie dodávají v České republice nejvíce elektřiny vodní elektrárny. Mají mnoho předností – neznečišťují ovzduší, během provozu nedevastují krajinu a nevyžadují suroviny, jsou bezodpadové a vysoce bezpečné. Jejich životaschopnost dokazuje skutečnost, že mezi nimi – zejména v kategorii tzv. malých vodních elektráren do instalovaného výkonu 10 MW – najdeme „seniory“, kteří se dosud těší velmi dobrému zdraví. Někteří z nich letos slaví významná životní jubilea.
Zveme vás do nejnovějšího informačního centra otevřeného v Hradci Králové u malé vodní elektrárny Hučák. Najdete ho v budově, která je na obrázku na titulní straně časopisu.
Když se řekne radioaktivita, většina lidí si vybaví jaderné elektrárny, Černobyl nebo varovné symboly na žlutém pozadí. Jenže radioaktivita je přirozenou součástí našeho světa ...
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Infocentra Skupiny ČEZ zvou veřejnost k objevování fascinujícího světa energetiky celoročně. Prázdniny však dětem zpestřuje oblíbená soutěž, letos s podtitulem „Elektřina krok za krokem“.
Ještě v roce 2021 využívalo 3D tisk jen přibližně 5 % evropských firem. Technologie byla často vnímána jako nástroj pro prototypování nebo experimentování. O pět let později se však situace zásadně změnila.
Vloni byla podepsána smlouva s Korejci, stavba se má zahájit v roce 2029. Co všechno se už nyní připravuje? Logicky napadá projektová dokumentace, ale věděli jste například, že je třeba udělat ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
