Obnovitelné zdroje

Americká řeka Colorado sbírá vodu na ploše větší než 2,5 tisíc kilometrů čtverečních a odvádí ji v objemu přibližně 21 miliard kubických metrů ročně (neboli 21 tisíc kilometrů kubických) do Tichého oceánu. Již od devatenáctého století vrtala mnoha lidem hlavou myšlenka jak využít energii tohoto zdroje a jeho vodu pro zavlažování a jak zabránit občasným záplavám, které Colorado lidem ve svém povodí čas od času připravilo. Řešení bylo nasnadě – postavit přehradu. Potíž byla pouze v jejích rozměrech.

Před třemi lety se pohyboval celkový počet prototypů aut na vodík v celém světě okolo šesti stovek. Dnes jich už je přes tisíc, což však neznamená žádný průlom. „Důležité je dostat tuto technologii do sériové výroby, a to vidím v současné chvíli, především z finančních důvodů, velice skepticky. Na průlom ve vodíkové energetice si ještě počkáme,“ prohlašuje Zdeněk Porš, absolvent ČVUT v Praze a český odborník zabývající se ve výzkumném centru v německém Jülichu vývojem palivových článků. Svůj doktorát získal na Technické univerzitě Cáchy a je autorem dvou patentů a dvou patentových přihlášek v oboru palivových článků.

Když přejedete rakouské hranice, možná vás ohromí ohromné vrtule větrných elektráren. Člověka by mohlo napadnout, že „ekologické“ Rakousko je vzorem využívání energetického potenciálu větru. Pozor – opak je pravdou. V Rakousku mají ve větru instalovány pouhé tři procenta celkového výkonu zdrojů.

Vzdělávací programy Centra ekologické výchovy Žabka při středisku volného času Klubko ve Starém Městě u Uherského Hradiště seznamují studenty s principy obnovitelných zdrojů energie. Projekt Odpad jako zdroj energie byl jedním ze 14 projektů, které Rada projektu Zelená energie ocenila grantem energetické společnosti ČEZ. Projekt má hodnotu téměř půl milionu korun a je určený pro tisíce žáků základních a středních škol.

Fond Zelené energie formou grantu skupiny ČEZ umožnil výstavbu tepelného čerpadla vzduch–voda na integrované střední škole energetické v Chomutově. Vybudování tepelného čerpadla a větrné elektrárny neslouží pouze v rámci svého praktického účelu, ale výuce studentů v oblasti využití obnovitelných zdrojů energie.

Mezi přístavy Grangemouth a Falkirk byla v roce 1777 vybudována vodní cesta Forth a Clyde, která spojovala Glasgow se západním pobřežím Skotska. Další kanál mezi Falkirkem a Edinburghem, kanál Union, byl dokončen v roce 1822. Z důvodu charakteristiky reliefu krajiny však byla vodní doprava mezi Glazgovem a Edinburghem možná pouze díky 11 zdymadlům, neboť výškový rozdíl mezi oběma vodními cestami je celých 35 metrů. Tak to chodilo až do roku 2002, kdy zahájilo provoz unikátní technické zařízení umožňující rozšíření ekologické lodní dopravy.