Reportáže, cestování

Článků v rubrice: 85

Na kafe do věže aneb netradiční využití fyziky

Kde bludičky nepotkáte

Bludičky, světýlka, mlhavá blata a pes baskervillský, temný dům Usherů uprostřed močálu... To všechno se nám vybaví při zmínce o bažinách všeho druhu, odborně zvaných mokřady. Pamětníkům vyvstane před očima film Král Šumavy a obraz nebohé Jiřiny Švorcové v okamžiku, kdy se nad ní definitivně zavírá povrch rašeliniště. Zkrátka a dobře, když se řekne močál, představí si většina lidí nehostinné bahnité oblasti, kterým je lépe zdaleka se vyhnout.

Kanada 2006

V letošním roce byl vyhlášen již VII. ročník soutěže o nejlepší studentský vědeckotechnický projekt, jejímž cílem je vyhledávat mezi studenty talentované a perspektivní jedince. Celostátní finále soutěže proběhlo 27. června 2006 na půdě Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze. Soutěže se zúčastnilo 30 soutěžících v šesti technických oborech: Elektroenergetika, Elektrické stroje, přístroje a pohony, Ekonomika a řízení elektrotechniky a energetiky, Technologické systémy a elektrotechnologie, Tepelně energetická zařízení, Dozimetrie a aplikace ionizujícího záření. Hodnotitelská komise složená z vysokoškolských učitelů vybrala dva vítěze v každém oboru. Cenou pro vítěze byla letos studijní cesta po energetických zařízeních v Kanadě, která se uskutečnila na konci září.

Týden vědy a techniky 2006

Šestý ročník Týdne vědy otevřel vědě dokořán dveře všech odborných ústavů Akademie věd od 6. do 12. listopadu. V Týdnu vědy jste mohli navštívit veškerá pracoviště Akademie věd po celé republice a nechat si populárně a srozumitelně vyložit, na čem se právě bádá. Hlavními tématy Týdne byly letos biotechnologie, nanotechnologie a evropské kulturní dědictví. Celkem bylo během Týdne vědy a techniky předneseno 66 přenášek; 40 přednášek v Praze, 19 v Brně, 5 v Českých Budějovicích a 2 v Ostravě. Ve spolupráci s Kriminalistickým ústavem Praha navíc proběhl cyklus přednášek Věda a kriminalistika. Ve vědeckých kavárnách se debatovalo o změnách klimatu či uplatnění nanotechnologií v praxi.

Expedice kopeček

V minulém čísle Třetího pólu vyšel článek s názvem Antigravitace, ve kterém jste se mohli dočíst o nevysvětlitelných jevech na některých kopcích po celé naší planetě. V tu dobu již běžel náš projekt na plné obrátky.

Arménie země paradoxů

Když jsem se na jaře rozhodovala, zda jet, či nejet jako člen humanitární výpravy do Arménie, musím se přiznat, že jsem nejdřív musela vytáhnout atlas a podívat, kde vlastně tato zemička leží. Pro běžného Středoevropana je to až někde za Tureckem v Asii, tudíž země zbídačená, ovládaná milicí s kalašniky. Pravda je však, jak už to bývá, docela jiná. Ano, Arménie leží v Asii, konkrétně na Zakavkazsku, sousedícími státy jsou Turecko, Irán, Gruzie a Ázerbajdžán, ale rozhodně není o moc víc nebezpečná než Česko.

... 1 « 5 6 7 8 9 10 11 » 15 ...

Nejnovější články

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail