Za naším pravidelným výročím se dnes vydáme daleko hlouběji v běhu času, než bylo zatím našim zvykem. Jednak proto, že chceme představit muže, který už více než 2000 let patří k nesmrtelným, a také, abychom si uvědomili, že věda není tak úplně dítkem moderních časů...

Jaderná fyzika by se bez nadsázky dala nazvat fenoménem dvacátého století. Celá první půle dvacátého století byla ve znamení bouřlivého rozvoje poznání stavby a vlastností atomového jádra a jeho rozpadů. Objev jeho štěpení pak umožnil využít velké množství energie v jádře obsažené. Autoři většiny stěžejních objevů v této oblasti byli oceněni Nobelovu cenou za fyziku.

Nasimulovat jadernou havárii, poradit si s uložením vyhořelého vysoceaktivního paliva nebo vyrobit syntetický diamant? To zkouší odborníci v Ústavu jaderného výzkumu Řež.

Před 25 lety Rakousko rozhodlo, že nespustí svou první jadernou elektrárnu Zwentendorf.

V minulém čísle jsme si pověděli o experimentu Kamiokande zaměřeném na pozorování Čerenkovova záření. Jeho autor Masatoši Košiba v roce 1986 vybudoval pokračování experimentu – Kamiokande II, který byl již zaměřen na detekci neutrin.

Až jednou v podvečer zavítáte do mlžných lužních lesů k zákrutám tajemných starých říčních ramen, může se stát, že zahlédnete stvoření ne nepodobné dvěma kresleným postavičkám z oblíbeného Večerníčku. Na první pohled se možná bude zdát, že po hladině pluje dřevěná kláda, ovšem když vystrčí hlavu a placatý ocas, je všem jasné, že jde o bobra.