Energie, technika, fyzika (11)
Je zajímavé, že i v dnešní technologicky vyspělé době toho víme mnohem víc o stavbě vzdálených hvězd nebo atomových jader, než o dění jen pár tisíc kilometrů pod našima nohama.
Je zajímavé, že i v dnešní technologicky vyspělé době toho víme mnohem víc o stavbě vzdálených hvězd nebo atomových jader, než o dění jen pár tisíc kilometrů pod našima nohama.
Elektromagnetické vlny na nás útočí ze všech stran – rozhlas, televize, mobily, GPS, bezdrátové připojení k internetu atd., atd.
„A koukej už spát!“ Chlapec položil poslušně svou střapatou hlavu na polštář a zavřel oči. Matka ještě jedním pohledem zkontrolovala stav pokojíku – na to, že ho obýval dvanáctiletý kluk, byl celkem uspokojující – zhasla a zavřela za sebou dveře.
Stará technika má své zvláštní kouzlo. Vzbuzuje v nás pocity nostalgie nad zašlými dobami, kdy byl člověk schopen ještě pochopit, proč a jak ta mašinka vlastně funguje. Tady se otáčí ozubené kolo, tam páka přenáší sílu, a když něco funguje špatně, stačí povolit nebo utáhnout ten správný šroubek. Ve zlaté době vynálezů vznikaly jako na běžícím pásu přístroje velmi užitečné i naprosto nesmyslné. Ty první se staly zárodkem dnešních moderních zařízení, nad jinými se jen shovívavě usmějeme.
Aldebaran je nejjasnější hvězda v souhvězdí Býka. Stránka www.aldebaran.cz , jejímž patronem je katedra fyziky Fakulty elektrotechniky ČVUT, má jednoduchý design, ale „nabitý“ obsah.
Kdo by neznal Jana Ámose Komenského a jeho průkopnický nápad s metodou „Škola hrou“? Jeho vzdělávací metoda nalezla ohlas také u autorů mnoha webových stránek a s několika zahraničními jsme se seznámili už v předchozích dílech.
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.
Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.
Přesně 168 speciálních čidel instalovali technici ÚJV Řež na kontejnmenty (ochranné budovy kolem reaktorů) v Jaderné elektrárně Temelín.
Co uděláme, když se projeví nejhorší dopady klimatických změn? Způsobí klimatické změny masovou lidskou migraci? Autorka Susannah Fisher, která vede mezinárodní výzkumný ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.