Je zajímavé, že i v dnešní technologicky vyspělé době toho víme mnohem víc o stavbě vzdálených hvězd nebo atomových jader, než o dění jen pár tisíc kilometrů pod našima nohama.
Elektromagnetické vlny na nás útočí ze všech stran – rozhlas, televize, mobily, GPS, bezdrátové připojení k internetu atd., atd.
„A koukej už spát!“ Chlapec položil poslušně svou střapatou hlavu na polštář a zavřel oči. Matka ještě jedním pohledem zkontrolovala stav pokojíku – na to, že ho obýval dvanáctiletý kluk, byl celkem uspokojující – zhasla a zavřela za sebou dveře.
Stará technika má své zvláštní kouzlo. Vzbuzuje v nás pocity nostalgie nad zašlými dobami, kdy byl člověk schopen ještě pochopit, proč a jak ta mašinka vlastně funguje. Tady se otáčí ozubené kolo, tam páka přenáší sílu, a když něco funguje špatně, stačí povolit nebo utáhnout ten správný šroubek. Ve zlaté době vynálezů vznikaly jako na běžícím pásu přístroje velmi užitečné i naprosto nesmyslné. Ty první se staly zárodkem dnešních moderních zařízení, nad jinými se jen shovívavě usmějeme.
Aldebaran je nejjasnější hvězda v souhvězdí Býka. Stránka www.aldebaran.cz , jejímž patronem je katedra fyziky Fakulty elektrotechniky ČVUT, má jednoduchý design, ale „nabitý“ obsah.
Kdo by neznal Jana Ámose Komenského a jeho průkopnický nápad s metodou „Škola hrou“? Jeho vzdělávací metoda nalezla ohlas také u autorů mnoha webových stránek a s několika zahraničními jsme se seznámili už v předchozích dílech.
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Infocentra Skupiny ČEZ zvou veřejnost k objevování fascinujícího světa energetiky celoročně. Prázdniny však dětem zpestřuje oblíbená soutěž, letos s podtitulem „Elektřina krok za krokem“.
Ještě v roce 2021 využívalo 3D tisk jen přibližně 5 % evropských firem. Technologie byla často vnímána jako nástroj pro prototypování nebo experimentování. O pět let později se však situace zásadně změnila.
Vloni byla podepsána smlouva s Korejci, stavba se má zahájit v roce 2029. Co všechno se už nyní připravuje? Logicky napadá projektová dokumentace, ale věděli jste například, že je třeba udělat ...
Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
