Rubriky

Některé části zemské kůry se více zahřívají vlivem tepla vznikajícího při radioaktivních přeměnách v ložiscích radioizotopů, nebo díky vulkanické činnosti. Energeticky je možné využít teplo z horkých pramenů nebo horké horniny – čerpá se přes ně voda, kterou ohřívají, a vzniklá pára se energeticky využívá. Čerpat lze i teplou vodu a přes tepelné výměníky odvádět získané teplo přímo k vytápění. Na některých místech je možné dokonce postavit geotermální elektrárny, které klasickým způsobem pomocí turbíny a generátoru vyrábějí elektřinu.

Autobus na vodíkový pohon, který od roku 2006 vyvíjí Ústav jaderného výzkumu v Řeži u Prahy, už jezdí. Zatím pouze na elektřinu z akumulátorů a ultrakapacitorů; palivové články a další prvky vodíkové části budou v provozu do dvou měsíců. V těchto dnech míří do finiše přípravy na výstavbu čerpací vodíkové stanice firmy Linde Gas v areálu neratovické společnosti Nerabus.

Průvodce na elektrárně – ať již klasické, vodní či jaderné – musí mít několik základních vlastností. Především je to schopnost přeložit věci většinou technického zaměření do „lidštiny“ a dostatečně je vysvětlit, dál musí být vybaven nezbytným objemem znalostí, dokázat pohotově odpovědět každému na často ne vždy jednoduché dotazy a v neposlední řadě by měl umět řešit krizové situace.

Rentgenové záření je elektromagnetické vlnění s vlnovou délkou více než tisíckrát kratší než je vlnová délka viditelného světla. Záření bylo nazváno podle svého objevitele, německého fyzika Wilhelma Conrada Röntgena. První vědeckou zprávu o rentgenových paprscích podal jejich objevitel 28. prosince 1895 a už v prvních týdnech následujícího roku se o nich prostřednictvím novin dozvěděl celý svět...

Při používání běžné kancelářské lepicí pásky budeme muset být opatrnější, radí s úsměvem vědci. Podle výzkumu University of California v Los Angeles dochází totiž při odvíjení lepicí pásky ke vzniku krátkých opakujících se rentgenových záblesků.