Větrné elektrárny se vyplatí stavět v místech, kde stabilně a trvale fouká vítr. Je to hlavně blízko moře, nebo na rozlehlých rovinách. Obojí splňuje rumunská oblast Dobrudža blízko delty Dunaje, kde se právě letos spouští největší větrná farma v Evropě.
Adéla Křepelová je příkladem, jak se uplatňují znalosti absolventů českých vysokých škol v zahraničí. Vystudovala Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou na ČVUT Praha, pokračovala doktorandským studiem na TU Dresden, působila ve výzkumném centru Dresden-Rossendorf a v současné době pracuje v Paul Scherrer Institutu (PSI) ve Švýcarsku. Zabývá se základními procesy v atmosféře, složením aerosolů a jejich vlivem na klima.
Klára Dalíková o sobě říká, že jejím přáním je přispět svou prací k rozvoji české vědy a k popularizaci technických věd, které jsou pro českou společnost klíčové. Po absolvování Fakulty strojní ZČU v Plzni v roce 2003 následovalo doktorandské studium na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Dnes pracuje ve společnosti Centrum výzkumu Řež s. r. o. na pozici koordinátorky externí spolupráce a současně působí na FJFI ČVUT v Praze, kde se podílí na vědecko-výzkumné i pedagogické činnosti katedry materiálů.
Rozvoj elektromobility je realitou, kterou nepřehlédnete. Do sprintu o výhodnou pozici v závodním poli nového automobilového odvětví se zapojil i japonský Nissan. Již v prosinci tohoto roku budou na vybrané trhy (USA, Japonsko, Portugalsko a Holandsko) dodány první kusy Nissanu Leaf z továrny v Oppamě.
Široké rozšíření elektromobilů je závislé nejen na tom, zda budeme mít dostatečně rozsáhlou síť dobíjecích stanic, ale zda se budou elektromobily i líbit. Novou dobíjecí stanici WattStation navrhl renomovaný průmyslový designér Yves Behar.
Budoucnost dopravy je elektrická. Celý svět usiluje o to, aby se v nejbližších letech elektromobilita stala technologicky úspěšnou realitou. Tento trend se nevyhnul ani České republice. Intenzivní rozvoj elektromobility přináší i nová technická řešení vhodných akumulátorů a samozřejmě způsobů jejich dobíjení, tj. rozvoj sítě dobíjecích stanic.
Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
