Letní soutěž
Léto začalo MS ve fotbale, tak si dáme letní otázku fotbalovou: Jak to, že fotbalista dokáže při penaltě obstřelit obrannou zeď protivníka tak, že míč letí obloukem?
Léto začalo MS ve fotbale, tak si dáme letní otázku fotbalovou: Jak to, že fotbalista dokáže při penaltě obstřelit obrannou zeď protivníka tak, že míč letí obloukem?
Společnost Termizo v Liberci provozuje od roku 2000 spalovnu komunálního odpadu. Ročně přemění okolo 90 000 tun odpadů na asi 700 TJ tepla, což odpovídá roční spotřebě tepla přibližně 14 600 domácností. Kogenerací navíc vyrobí elektrickou energii pro chod celé technologie spalovny a ještě ekvivalent roční spotřeby elektrické energie 4 100 domácností. Spalovna disponuje moderní a vysoce účinnou technologií čištění odpadních plynů, takže do ovzduší vypouští mimořádně čisté spaliny. Obsahují však vysoké množství oxidu uhličitého (cca 11 % objemových, což je asi 350krát více než ve vzduchu), který běžnými postupy zatím neumíme ze spalin odloučit. Protože je CO2 důležitý a životodárný plyn, nabízí se jeho využití pro fotosyntézu. Vhodné rostliny s vysokým produkčním potenciálem a odolné k vysokým obsahům CO2 jsou řasy.
Hana Urbanová o počátcích své profesní kariéry říká: „Energetika byla oborem, který jsem vystudovala na VŠCHT. Se svým manželem, elektrikářem, jsme nasměrovali svou budoucnost na jih Čech. Podařilo se mi tady najít práci přímo v oboru, který jsem vystudovala a měla jsem štěstí – za celých 22 let na Temelíně jsem neměla pocit, že se má práce stává jednotvárnou a nudnou.“
Větrné elektrárny se vyplatí stavět v místech, kde stabilně a trvale fouká vítr. Je to hlavně blízko moře, nebo na rozlehlých rovinách. Obojí splňuje rumunská oblast Dobrudža blízko delty Dunaje, kde se právě letos spouští největší větrná farma v Evropě.
Adéla Křepelová je příkladem, jak se uplatňují znalosti absolventů českých vysokých škol v zahraničí. Vystudovala Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou na ČVUT Praha, pokračovala doktorandským studiem na TU Dresden, působila ve výzkumném centru Dresden-Rossendorf a v současné době pracuje v Paul Scherrer Institutu (PSI) ve Švýcarsku. Zabývá se základními procesy v atmosféře, složením aerosolů a jejich vlivem na klima.
Klára Dalíková o sobě říká, že jejím přáním je přispět svou prací k rozvoji české vědy a k popularizaci technických věd, které jsou pro českou společnost klíčové. Po absolvování Fakulty strojní ZČU v Plzni v roce 2003 následovalo doktorandské studium na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Dnes pracuje ve společnosti Centrum výzkumu Řež s. r. o. na pozici koordinátorky externí spolupráce a současně působí na FJFI ČVUT v Praze, kde se podílí na vědecko-výzkumné i pedagogické činnosti katedry materiálů.
„Bez energetické bezpečnosti není žádná bezpečnost,“ takto shrnuje Dr. William Gillett, ředitel energetického programu EASAC, zprávu Zabezpečení udržitelných energetických zásob.
Návštěvníkům horní nádrže vodní přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně se v druhé polovině května a první půli června naskytla neobvyklá příležitost ...
Na 170 videí s pokusy poslali do fyzikální soutěže „Vím proč“ studenti z celé České republiky. V náročné konkurenci letos u odborné poroty uspěli hlavně ti, kdo vsadili ...
Historicky první palivové soubory od společnosti Westinghouse dorazily do Jaderné elektrárny Dukovany 16. června. Následují po dodávkách do Temelína.
Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.