Rubriky

Článků v rubrice: 43

Elektrárna na „malém“ Lipně měnila česle

Nezvyklý pohled nabízela v polovině dubna nádrž vodní elektrárny Lipno II, která slouží k vyrovnávání kolísavých odtoků při provozu výše umístěné špičkové elektrárny Lipno I. Kvůli výměně česlí sloužících k zachytávání nečistot ve vodě museli energetici ve spolupráci s vodohospodáři řízeně o několik metrů (cca 5 m) snížit hladinu jezera nad Vyšším Brodem. Šlo o první kompletní výměnu tohoto zařízení od zahájení provozu elektrárny v roce 1956. Akce předcházela největší modernizaci v historii menší z lipenských elektráren. V následujících dvou letech se tu vymění turbína, generátor i řídicí systém.

Štěchovická vodní elektrárna slaví osmdesátiny

Vodní elektrárna ve Štěchovicích zahájila provoz v létě 1944 jako druhý dokončený stupeň Vltavské kaskády. O tři roky později ji doplnila přečerpávací elektrárna s horní nádrží na kopci Homole. Obě jsou důležitými součástmi české energetické soustavy, hlavně díky schopnosti dodat elektřinu během několika desítek vteřin od povelu dispečera. Provozovatel ČEZ je proto udržuje ve špičkové kondici. Přesvědčit se o tom bude moci i veřejnost. Na soboty 21. a 28. září připravila elektrárna speciální prohlídky pro veřejnost, podmínkou je registrace na www.cez.cz/stechovice. Lidé se při nich dostanou i na místa, kam to při běžných exkurzích není možné.

Nejvíce elektřiny z vody, slunce a větru za posledních 11 let

Vyšší průtoky v českých a moravských řekách, více slunečných dnů s lepším osvitem a také větrnější počasí. Dobré podmínky pro výrobu v obnovitelných zdrojích se v prvním pololetí 2024 promítly do 4,7% růstu produkce těchto elektráren ČEZ v České republice. Výroba meziročně vzrostla z 1,3 TWh na téměř 1,4 TWh. Naposledy za pololetí vyrobil ČEZ více energie z vody, slunce a větru v roce 2013. Energetici jdou vstříc přízni počasí také kvalitní údržbou elektráren i využíváním předpovědí počasí, vodním elektrárnám se daří i díky vyšší efektivitě modernizovaných soustrojí.

Štěchovická přečerpávací elektrárna hlásí návrat do služby

Nejdéle sloužící přečerpávací elektrárna v ČR umí najet na plný výkon za tři minuty. Po dobu čtyř hodin pak zvládne dodávat do energetické sítě výkon cca 50 MW. Dne 26. července 2024 se vrátila do provozu po tříměsíční výměně řídicího systému, elektrických ochran a celkové údržbě. Energetici mj. provedli servis i v 582metrovém přivaděči k horní nádrži na Homoli.

Štěchovická přečerpávací elektrárna

Málokdo ví, že ve Štěchovicích u Prahy není jen akumulační vodní elektrárna, ale i přečerpávací. Ta nyní dostává nový řídicí systém. Přečerpávací elektrárna umí v případě potřeby začít dodávat do sítě výkon cca 50 MW za pouhé 3 minuty. Při celkové údržbě energetici pracují i v jindy nepřístupném 582 metrovém přivaděči k turbíně, v potrubí, které spojuje horní nádrž na vrchu Homoli s řekou Vltavou.

Přeměna uhelné elektrárny na nízkoemisní teplárnu

Moravskoslezský kraj je z hlediska energetických záměrů jedním z nejvýznamnějších v Česku. Do roku 2040 plánuje například ČEZ v kraji investovat desítky miliard korun, v první fázi jde hlavně o cca dvoumiliardovou investici do výstavby nové moderní nízkoemisní teplárny Dětmarovice. Dlouhodobé smlouvy o odběru tepla z nových zdrojů nejméně do roku 2040 jsou uzavřené s městy Orlová a Bohumín. Modernizace teplárny zároveň přispěje ke zlepšení životního prostředí. Emise CO2, síry, dusíku a tuhých znečišťujících látek se odhadem sníží o 94 % až 98 %. V kraji lze rozvíjet i malé modulární reaktory, obnovitelné zdroje a baterie.

... 1 2 3 4 5 6 » 8 ...

Nejnovější články

Příčinou obezity je jídlo!

Neděláme si legraci. Obezitou, hubnutím a nejrůznějšími faktory, které obojí ovlivňují, se zabývá mnoho seriózních studií.

Nejstarší elektrárna Vltavské kaskády, Vrané nad Vltavou, slaví 90 let

Elektrárna spolehlivě vyrábí bezemisní elektřinu už od roku 1936 a slaví letos devadesátiny. Každoročně vyrobí přibližně 60 milionů kWh bezemisní elektřiny, což pokryje ročně spotřebu až 20 tisíc domácností.

Nekonečný tunel pro konečné plazma

Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.

Vědci v laboratoři vytvořili miniaturní analog černé díry

Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.

Větrné elektrárny ve střední Evropě: přehled, přínosy a limity

Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail