Rubriky

Současné hrůzné zdražování plynu a elektřiny má celou řadu příčin. Nezanedbatelnou roli hraje nekritické zbožňování obnovitelných zdrojů energie (OZE). Když pomineme zcela nesmyslný název „obnovitelný“, neboť energii nelze obnovit, ale pouze a jenom přeměnit v jiný druh, tak OZE jsou zkrátka spíše "občasné zdroje energie". Slunce nesvítí stále, vítr nefouká bez přestávky. Nahrazovat těmito zdroji spalování fosilních surovin, bohatého zdroje toxických či skleníkových plynů, má smysl, ale určitě je hříchem zastavovat jaderné elektrárny, které jsou více „obnovitelným“ zdrojem energie než OZE závislé na počasí a denní a roční době. Dnes mluvíme o elektrárnách založených na štěpení atomových jader. Blíží se doba, kdy elektřinu do sítě bude dodávat fúzní jaderná elektrárna. Skutečný obnovitelný zdroj!

Možná jste viděli v přírodovědných dokumentárních filmech úžasné záběry mračen a hroznů oranžových motýlů monarchů v mexické džungli. Díky databázi Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) a použití stabilních izotopových metod nyní mohou vědci určit migrační cestu monarchů i různých jiných druhů hmyzu. Ve studii nedávno publikované v časopise Diversity skupina vědců představila výsledky mapování migrace šesti druhů motýlů z Kanady a Spojených států do Mexika. Jedná se o první studii svého druhu k určení původu a migračních cest těchto motýlů. Na základě vědeckých údajů mohou úřady vyvinout strategie na ochranu tohoto hmyzu na jeho cestě.

Nakládání s jadernými odpady bylo vždy tématem mnoha debat o jaderné energii a udržitelnosti jaderné energetiky po celém světě. Každý věděl o myšlence geologického hlubinného úložiště, ale Finsko bylo první, které to udělalo. „Onkalo mění hru v oblasti dlouhodobé udržitelnosti jaderné energie“, uvedl generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) Rafael Mariano Grossi ve finském Olkiluoto s odkazem na vůbec první hlubinné geologické úložiště použitého paliva na světě, které se tam právě buduje. Hlubinné úložiště pro vysoce aktivní jaderné odpady funguje již dlouhou dobu v USA (Waste Isolation Pilot Plant v Carlsbadu v Novém Mexiku), ale zde se ukládají odpady z vojenského programu. Úložištěm v Onkalo Finsko završí svůj národní energetický jaderný palivový cyklus. Existence úložiště byla jednou z podmínek finského parlamentu pro souhlas s novými jadernými reaktory, které už se v této zemi stavějí: Olkiluoto 3 a Hanhikivi.

V dnešním rozhovoru budu čelit významné přesile - na jednu tazatelku šest odpovídajících! Třípól zpovídá absolventky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, které vytvořily společný projekt o nukleární medicíně, onkologii a radioterapii nazvaný Aurora_cz. Projekt Aurora_cz se zrodil pod křídly pražské sekce Evropské fyzikální společnosti (EPS) Young Minds. Young Minds je mezinárodním projektem jehož se účastní 18 zemí po celém světě. Tým projektu Aurora_cz se skládá ze šesti dam a dívek - experimentálních jaderných a částicových fyziček Anežky Kabátové a Jany Crkovské a z radiologických fyziček Anny Jelínek Michaelidesové, Markéty Farníkové, Petry Osmančíkové a Barbory Drškové.

Oceány hrají klíčovou roli v zemských klimatických a povětrnostních systémech i v globálním uhlíkovém cyklu. Lidská činnost však bohužel zásadně mění jejich chemické složení. Od konce osmdesátých let se problém zhoršuje, protože stoupají atmosférické hladiny oxidu uhličitého. Dnes jsou o 50 % vyšší než před průmyslovou revolucí. Oceán nepřetržitě absorbuje asi čtvrtinu oxidu uhličitého, který je každoročně vypouštěn do atmosféry. Můžeme zlehčovat dopady změny klimatu, ale nelze pominout fakt, že mořská voda se stává kyselejší. Okyselování oceánu se v posledním desetiletí ukázalo být klíčovým globálním problémem kvůli jeho potenciálnímu vlivu na mořské organismy a biogeochemické cykly.

Katedra materiálů Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské Českého vysokého učení technického v Praze vytvořila pro nové zaměření Fyzikální inženýrství materiálů výukovou aplikaci - Fraktografický atlas lomů. Nejen studenti, ale všichni zájemci o fyziku materiálů a zejména fraktografii jej mohou najít a využívat na stránce http://fraktografie.fjfi.cvut.cz/atlas.html. Mikrosnímky z řádkovacího elektronového mikroskopu jsou rozdělené podle druhu porušení materiálu - např. štěpný lom, tvárný lom, tečení (creep), únava, korozní praskání, atd. a jsou doplněny popisem, jak ke vzniku lomových ploch došlo. Atlas je průběžně doplňován a na jeho tvorbě se podílejí i studenti v rámci svých studentských prací.