Rubriky

Nejbáječnější vlastností vědy a opravdových vědců je pochybování. Věda je založena na prověřování, ověřování, pochybnostech a jejich vyvracení, na důkazech. Na otázku v nadpisu zřejmě každý laik odpoví „ano“, protože je to tak tradováno po desetiletí. Nic ale není jenom černé nebo jenom bílé. Podívejme se na zajímavý rozhovor vědců, který pro nás zaznamenal Rod Adams, americký odborník na jadernou energii s bohatými zkušenostmi v oboru malých reaktorů a jaderných pohonů, zakladatel https://atomicinsights.com a Adams Atomic Engines, Inc. a popularizátor vědy.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) odesílá první šarži testů k rychlé detekci koronaviru a doprovodného ochranného vybavení do více než 40 členských zemí. Jedná se o testovací technologii odvozenou od jaderných metod. MAAE reaguje na žádosti přibližně 90 členských států o podporu při zvládání rostoucího počtu nakažených. Několik zemí oznámilo významné finanční příspěvky na úsilí MAAE při řešení pandemie.

Ve světě roste poptávka po manganu - kovu důležitém pro výrobu baterií (zejména do rozvíjejících se elektromobilů) a pro chemický a ocelářský průmysl. A roste i jeho cena. Kanadská firma Euro Manganese již několik let dělá průzkumy na odkalištích, která představují starý těžební opad, v  okolí uhelné elektrárny Chvaletice ve východních Čechách (prostřednictvím české společnosti Mangan Chvaletice s. r. o., jejímž je společníkem). Firma odhaduje, že ve zdejších uložených odpadních kalech by mohlo být 23 miliónů tun manganu. Jedná o připravovaném využití s místními občany a s potenciálními odběrateli z Evropy, Asie a Ameriky. Připravuje ověřovací jednotku, která by vyráběla vzorky produktů z manganu. Předpokládá, že vzorky se použijí pro navrhování a testování katod v kombinaci se specifickými lithiovými, niklovými a kobaltovými zdroji pro použití v automobilových lithium-iontových bateriích. Některé materiály se budou testovat ve spojení se špičkovými speciálními ocelemi, hliníkem a pro další chemické a technologické aplikace.

Už to tak vypadá. Od svého vzniku se Země koupe v moři kosmického záření i svého vlastního záření z pozemských hornin. A s ní všechno živé, co na Zemi je. Nedávné odborné studie biologických efektů záření prováděné od úrovně přírodního pozadí až k téměř nulové radiaci ukazují, že úplná nepřítomnost ionizujícího záření není pro organizmy dobrá. Jsou to například experimenty s mikroby a buňkami lidských plic, které prováděli vědci na státní universitě Nové Mexiko, či s různými druhy bakterií, jejichž růst se zpomaloval v podmínkách nedostatku radiace. To vše odporuje tradiční hypotéze bezprahovosti účinků ionizujícího záření.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE, The International Atomic Energy Agency (IAEA)) spustila pětiletý výzkumný projekt na definování a vyladění metod pro testování pravosti potravin a správnosti obsahových složek uvedených na etiketách potravin. Do analýz založených na jaderných technikách se zapojili experti ze 16 zemí. IAEA na projektu spolupracuje s Organizací pro potraviny a zemědělství (Food and Agriculture Organization (FAO)) Spojených národů. Výsledkem projektu bude pomoc rozvojovým zemím bojovat s podvody zejména u vysoce ceněných potravinových produktů jako je med, káva, speciální variety rýže apod.

V pohoří Radan v jižním Srbsku přitahují turisty zvláštní skalní útvary. Jmenují se Djavolja Varoš (Ďábelské město) a tvoří je více než 200 skal ve tvaru sloupů zakončených kameny. Místní mytologie v útvarech vysokých od 2 do 15 m a širokých 4 až 6 metrů vidí zkamenělé svatebčany, geologie vysvětluje přírodní jev rozdílnou erozí hornin s různými vlastnostmi. Jiná věda, jaderná fyzika, pak pomáhá s mapováním této eroze a určením nejlepších způsobů, jak pozoruhodný přírodní útvar konzervovat.