Rubriky

Článků v rubrice: 3285

Správná odpověď na srpnovou otázku

Správná odpověď na srpnovou otázku Hodí-li se do okna kámen, sklo se rozbije na kousky. Proč vstřelená kulka udělá ve skle jen malý otvor?

Gamabeta zkoumala radioaktivitu v Temelíně

I když je radioaktivita nedílnou součástí našeho životního prostředí, pro mnoho lidí je stále strašákem. Možná proto, že většina z nás nemá možnost ji změřit či porovnat s vlastní zkušeností. U horkých kamen poznáme, že jsou horká, ale radioaktivitu bez speciálních přístrojů nezjistíme. I ve školní výuce je radioaktivitě věnováno málo prostoru, a proto má většina lidí z radioaktivity – jako ze všeho neznámého – obavy. Ty jsou navíc umocňovány informacemi o jaderných haváriích či důsledcích ozáření. Někteří „podnikatelé“ dokonce strach z radioaktivity vyvolávají cíleně a nabízejí „zázračné” přístroje, které kupujícího před zářením údajně ochrání.

O studiu v zahraničí a touze vrátit se zpět

Po celém světě najdete mezi Čechy žijícími v zahraničí celou plejádu vědců, pedagogů nebo studentů. Jednoho z pravidelných jarních setkání skandinávských Čechů ve Švédsku se před několika lety zúčastnil také student jaderně chemického inženýrství na ČVUT, který tehdy v rámci projektu Erasmus studoval ve Stockholmu. Znovu jsme se potkali nedávno při ekologické akci v pražském Prokopském údolí. Martin Přeček v současné době pobývá třetím rokem na americké Oregon State University, kde se v rámci doktorského studia věnuje jaderné chemii. Ačkoli je Martin za mořem úspěšný, patří k lidem, kteří se chtějí vrátit domů.

Jak nám chladne Země a kdo nám ji zahřívá

Proč má Země putující mrazivým vesmíru právě takovou teplotu, jakou má? Tahle otázka zaměstnávala fyziky už dávno. Řešením rovnice pro vedení tepla získali odpověď už v 19. století, ale zcela neuspokojivou.

Hledáme kosmické záření

V roce 2004 vznikla v návaznosti na kanadský projekt ATLA i jeho česká obdoba, projekt CZELTA (Czech Large‑area Time Coincidence Array). Jeho cílem je základní výzkum v oblasti vysokoenergetického kosmického záření. V rámci projektu se – převážně na střechách vybraných středních škol v České republice – buduje síť detekčních stanic spršek sekundárního kosmického záření. V současné době je v provozu 7 stanic. Projekt umožňuje zapojení středoškoláků do aktuálně probíhajícího reálného výzkumu. Veškerá elektronika včetně detektorů se vyrábí v České republice.

Geocaching – zábava pro všechny

Viděli jste někdy člověka, který „civí“ do telefonu a chodí kolem stromu nebo jiného místa, něco hledá a snaží se přitom působit nenápadně? Nalezli jste někdy krabičku s bločkem, tužkou a drobnými hračkami? V obou případech jste se s velkou pravděpodobností setkali s celosvětovou hrou geocaching.

... 1 « 385 386 387 388 389 390 391 » 548 ...

Nejnovější články

Dekarbonizace výroby oceli pomocí vodíku z jaderných zdrojů

Výroba oceli se podílí více než sedmi procenty na celosvětových emisích oxidu uhličitého (CO2). Tento podíl má v nadcházejících desetiletích prudce vzrůst, a to ...

Soustředění korespondenčního semináře FYKOS 2026

Jako každý rok přinášíme report účastníka tradiční fyzikální soutěže pro studenty. Věříme, že čtenářům Třípólu nebude vadit slovenský jazyk. FYKOS je totiž mezinárodní!

Kdo byl nejblíže Slunci?

Když se řekne objekty v blízkosti Slunce, pravděpodobně vás napadne Merkur, planeta sluneční soustavy ležící nejblíže ke Slunci. Merkur se k naší hvězdě dokáže přiblížit třikrát blíže než Země.

Jaderné metody v kriminalistice

Jaderné metody lze využít k analýze vzorků forenzních důkazů souvisejících s trestnou činností – od obchodu s drogami přes vraždy až po padělání uměleckých děl.

Od bouřky k tornádu

Ve světě vznikají každoročně z bouřek tisíce tornád. Tento proces je složitým a fascinujícím přírodním úkazem, jednou z nejprudších proměn v přírodě.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail