Českých internetových stránek věnovaných popularizaci energetiky a fyziky není nadbytek. Proto je dobré obracet se na stránky zahraniční, kde je paleta širší. Chce to jenom maličkost – umět aspoň trochu anglicky, německy nebo francouzsky...

Protože se mi na vysněnou Vysokou školu podařilo dostat až na čtvrtý pokus, jsem ve svých pětadvaceti letech stále ještě student. Musím za sebe platit zdravotní i socialní pojištěni sám nebo je za mě jako za studenta platí automaticky stát? A týkaji se mě vůbec obě pojištěni? Konzultoval jsem dotaz se spolužáky, ale každý mi radí něco jiného, tak mám strach, abych něco nezanedbal. Petr Černý, Brno, student VŠ 25 let.

Kdysi dávno jsem se dopustil mladické nerozvážnosti. Vzal jsem si k ruce několik svých oblíbených sci-fi knížek a vypsal vynálezy, které byly předpověděny a které se nakonec staly realitou. Nebylo jich málo...

Zájem o studium fyziky a technických věd klesá. Nejen v České republice, ale v celém světě.

Téměř před čtyřmi stoletími, na přelomu let 1609 a 1610, použil člověk poprvé dalekohled ke sledování oblohy. Podle historických pramenů se tento primát připisuje Galileo Galileimu a s jeho jménem jsou spojeny i první převratné astronomické objevy (krátery a pohoří na Měsíci, přirozené satelity Jupitera, sluneční skvrny). Od těch dob běží mnohokrát dokola „technologicko-astronomický cyklus“: konstrukce dalekohledu o větším průměru – epochální astronomický objev... Platí taková úvaha i dnes? Kde jsou technologické hranice astronomické pozorovací techniky?

V roce 1998 se do Prahy z Garchingu u Mnichova přesunul jeden z nejvýkonnějších laserových systémů v Evropě, jodový laser Asterix IV.