Astronomie

Geofyzici, kteří zkoumali data z přistávacího modulu NASA InSight, objevili pod povrchem Marsu gigantický skrytý oceán, který by podle nich mohl hostit život. Voda z podzemí by pokryla planetu kilometrem vody. Objevitelé říkají, že je to slibné místo pro hledání života. Vědci zveřejnili svá zjištění 12. srpna 2024 v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS).

Analýza poznatků získaných o 42 starých hvězdách v Mléčné dráze odhalila náznaky jaderného štěpení. Znamená to, že ve vesmíru mohou existovat prvky mnohem těžší, než jaké se přirozeně vyskytují na Zemi. Zlato ve vašich špercích je totiž výsledkem masivních explozí starých hvězd - v našem magazínu jsme již o tom psali zde: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/astronomie/87-kdo-umira-pro-zlato. Současný výzkum nabízí první přesvědčivý důkaz jaderného štěpení v jádrech hmotných hvězd.

Ganymed, Jupiterův měsíc, je větší než Merkur i Pluto a jen o málo menší než Mars. Může obsahovat více vody než všechny oceány na Zemi dohromady. Jupiterův měsíc je však tak chladný, že voda na jeho povrchu je zmrzlá. Jakákoliv kapalná voda by se skrývala asi 100 kilometrů pod jeho kůrou. Předchozí výzkumy naznačovaly, že led na povrchu Ganymedu by se mohl změnit z pevného skupenství přímo na plyn a přeskočit kapalnou formu, takže vodní pára by mohla tvořit část řídké atmosféry obřího měsíce. Důkazy o této vodě však dlouho byly nepolapitelné – až dosud. Ganymed má slaný podpovrchový oceán, který může obsahovat organické sloučeniny. Juno, kosmická sonda NASA, detekovala soli a organické sloučeniny na povrchu Ganymedu během průletu v červnu 2021, při kterém analyzovala Ganymed pomocí spektrometru JIRAM (Jovian InfraRed Auroral Mapper), což je přístroj určený ke studiu chemického složení a interakcí v atmosféře Jupiteru a jeho měsíců. A skutečně našla, že Ganymed má pod svou ledovou kůrou obrovský oceán.

Vědci poprvé v historii zaznamenali signál rádiových vln odpovídající polární záři, který způsobily elektrony urychlené sluneční skvrnou na povrchu naší hvězdy. Sluneční světelná show se odehrála zhruba 40 000 kilometrů nad sluneční skvrnou – magneticky zdeformovanou tmavou skvrnou na povrchu naší hvězdy. Astronomové na Zemi detekovali záblesky radiových vln v průběhu jednoho týdne. Již v minulosti vědci detekovali rádiové signály podobné polární záři ze vzdálené hvězdy, ale tentokrát  poprvé zaznamenali signál tohoto druhu z našeho vlastního Slunce. Svá zjištění publikovali 13. listopadu v časopise Nature Astronomy.

V prvním experimentu svého druhu vyprodukovalo vozítko NASA Perseverance na Marsu dostatek kyslíku, aby udrželo astronauta naživu po dobu tří hodin. Rover, který přistál na Marsu v únoru 2021, vyrobil životodárný prvek pomocí svého zařízení MOXIE (Mars Oxygen In-Situ Resource Utilization Experiment), které generovalo kyslík přeměnou oxidu uhličitého v periodických intervalech po dobu celých dvou let.

19. června 2023 představila Skupina Venturi na mezinárodní letecké přehlídce Paris Air Show v Le Bourget ve Francii svůj nejnovější produkt: hyper-přizpůsobivé lunární kolo. Venturi Lab navrhla a vyrobila kolo s použitím vlastních materiálů vytvořených jen pro tento účel. Toto kolo je první svého druhu na světě a má potenciál změnit historii vesmírného průmyslu. Inženýři chemici a fyzici z Venturi Lab ve švýcarském Fribourgu stvořili hyper-deformující se lunární kolo schopné vydržet extrémně nízké teploty. (Firma byla založena v roce 1984 v Caueronu ve Francii. Donedávna vyráběla pouze sportovní vozy se spalovacími motory, v posledních 3 letech se orientuje na produkci a vývoj vozidel na sluneční energii.)