Astronomie

Článků v rubrice: 109

O Lucii a slepičím kroku (2. díl)

V první části našeho výletu do světa astronomie (článek https://www.3pol.cz/cz/rubriky/astronomie/2136-o-hromnicich-lucii-a-slepicim-kroku) jsme zkoumali, jak se mění délka dne v období kolem zimního slunovratu. S využitím moderních astronomických databází (v našem případě to byla stránka www.meteogram.cz/vychod-zapad-slunce/) jsme pátrali po smyslu známých průpovídek „Lucie noci upije, ale dne nepřidá“, „Na Nový rok o slepičí krok“, „Na Tři krále o skok dále“ a „Na Hromnice o hodinu více“. V dnešním pokračování už se budeme problematikou východu a západu Slunce věnovat mnohem seriózněji.

O Hromnicích, Lucii a slepičím kroku

Astronomie je jednou z nejstarších přírodních věd. O různé astronomické úkazy se však odedávna zajímali nejen učenci, ale i prostí lidé, a výsledky jejich laických pozorování se objevily v mnoha průpovídkách. Jedny z nejznámější se týkají dlouhých zimních večerů. Například "Lucie noci upije", "Na Nový rok o slepičí krok", "Na Tři krále o skok dále", "Na Hromnice o hodinu více"... Podívejme se na problematiku délky dne v období kolem zimního slunovratu „vědecky“ a pokusme se odpovědět na tři poněkud „nevědecké“ otázky:

  • Jak dlouhý je slepičí krok?
  • Platí přísloví o Hromnicích?
  • Jak dlouhý je skok?

Srážka neutronových hvězd vytvořila zlato, uran a další těžké prvky

Mezinárodní tým astronomů poprvé detekoval gravitační vlny vzniklé sloučením dvou neutronových hvězd a našel důkaz, že jsou zdrojem těžkých prvků ve vesmíru, včetně např. uranu, zlata a platiny. "Doufali jsme, že něco takového uvidíme," uvedl David Reitze, výkonný ředitel observatoře LIGO, který objevil 16. října kosmické vlnění nazvané gravitační vlny. Páry neutronových hvězd a jejich možné srážky byly předpovězeny již dříve. "Díky přesnému určení místa srážky neutronových hvězd bylo možné sledovat i související optické jevy. Emisi elektromagnetických vln pozorovalo 70 observatoří, včetně sedmi vesmírných." Srážka hmotných těles produkuje gravitační vlny - fluktuace v časoprostoru -, které detekovaly LIGO a Virgo 17. 8. 2017. Několik vteřin poté satelity ESA Integral a NASA Fermi detekovaly výtrysk gama záření. Toto je první současné pozorování gravitačních vln a světla ze stejného zdroje.

Jak dostat lidi na Mars a jak tam pěstovat rostliny

Americká NASA (National Aeronautics and Space Administration) podpořila natočení filmu Marťan, který se objevil v kinech právě před rokem. Důvod – využít ho pro publicitu svého záměru poslat k Marsu po roce 2030 skutečnou lidskou posádku. Vysadit lidi na rudé planetě je jedním z dlouhodobých cílů NASA. Předcházejí mu robotické operace s rovery Oportunity a Curiosity a orbitery Mars Odyssey, Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) a MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution). „Vývoj záměru lidské výpravy k Marsu začíná sbíráním vědeckých dat prostřednictvím těchto automatických výprav a bude pokračovat až k výpravě řízené lidmi,“ řekl Jim Green, ředitel divize planetární vědy NASA.

Ta červená je Mars

Podíváme-li se na noční oblohu i pouhým okem, rozeznáme, že barva planety Mars je na rozdíl od barvy ostatních planet do červena. Ve starověku byla tato planeta spojována právě pro svou barvu krve s válkou. Ale proč je vlastně Mars červený?

Měsíc má prachový prstenec

University of Colorado Boulder se zabývá výzkumem atmosféry Měsíce. Nové výsledky a studie odhalily, že náš Měsíc obklopuje nesouměrné, ale trvalé mračno prachu, které nabývá na hustotě v době každoročních meteorických rojů (např. Geminid, Lyrid, Perseid apod.). „Znalosti o prašném prostředí ve vesmíru mají praktický význam,“ říká profesor fyziky na koloradské univerzitě Mihaly Horanyi. „Vědět, kde se prachové částice shromažďují a kam směřují, může snížit riziko pro budoucí lidské kosmické výpravy. Prachové částice mohou poškozovat kosmické lodě.“

... 1 2 3 4 5 6 » 19 ...

Nejnovější články

Seminář Chemie na ČVUT – výuka i špičková věda

Nové léky využitelné v boji s rakovinou, přepracování použitého jaderného paliva, vytvoření pevnějších stavebních materiálů či likvidace kůrovce elektrickým proudem – to jsou jen některé z vědeckých úkolů z oblasti chemie, na kterých pracují vědci Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT).

Energetika by měla respektovat fyzikální zákony, ne politická rozhodnutí

Německo ročně spotřebuje 2500 terawatthodin energie. Ve větrných a solárních elektrárnách ale vyrobí za rok jen 180 TWh, což pokrývá sotva sedm procent spotřeby. Mezi těmito dvěma čísly je obrovská propast. Německo, díky politickým rozhodnutím posledních let, čelí vážnému problému.

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail