Bez zařazení

Když poprvé vstoupíte do úžasného malého světa expozice Království železnic, užasnete nad stovkami metrů kolejí, desítkami modelů vlaků nebo autíčky, která si dávají na křižovatkách přednost. Vše je propracováno do nejmenších detailů, lidé čekají na autobus, svítí lampy na ulicích i televize v okně ve druhém patře a dokonce se tady střídá den a noc. Po několika minutách němého úžasu, kdy si připadáte jako „Gulliver“, dostanete chuť všemu přijít na kloub. Jak to vlastně funguje, proč auto bliká, mají vlaky nějaký jízdní řád, a jak se dělá noc?

Proč mluvit a psát o vědě a technice? Nestačí jen si užívat jejich vymožeností? Vždyť nepotřebujeme vědět, jak to funguje. Nebo snad ano? Jak na to jdou v různých zemích?

Získal ji 11. června 2011 inženýr Michal Babič z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR v mezinárodním finále soutěže FameLab v anglickém Cheltenhamu. Gratulujeme!

Moc učenosti a vážnosti někdy škodí, zejména chceme‑li si udržet zdravý rozum a nadhled nad vážnými záležitostmi světa. Energetika je obor veskrze odborný a vážný, ale umí si ze sebe dělat i legraci, což mu slouží jen ke cti.

Viděli jste někdy člověka, který „civí“ do telefonu a chodí kolem stromu nebo jiného místa, něco hledá a snaží se přitom působit nenápadně? Nalezli jste někdy krabičku s bločkem, tužkou a drobnými hračkami? V obou případech jste se s velkou pravděpodobností setkali s celosvětovou hrou geocaching.

Je čtvrtek 10. 3. 2011,16.50 h a já se jako každý týden připravuji na akrobatický trénink se svým týmem. Virtuální. Ano, je řeč o virtuálním létání. Nemáme sice k dispozici reálné stroje s vůní kerosinu, ale to takřka tisícům z nás nevadí. Náš tým je virtuální součástí reálného Baltic Bees Jet Teamu a létá na letadle Aero Vodochody L‑39C Albatros s modifikacemi stejnými, jaké mají letouny L‑39 reálné předlohy. V současné době je nás v týmu pět – 4 členové leteckého personálu a manažer.