Latina jako nástroj vzdělanců a intelektuálů si své postavení nositelky antické řecko-římské kultury a civilizace v západní a střední části Evropy udržela až do poloviny 18. století, někde i déle. Dnes se s ní kromě jiného setkáváme v psaných, mluvených a dokonce i zpívaných projevech. Přisět k jejich pochopení by mělo další vydání encyklopedicky pojaté příručky „Slovník latinských citátů“ (Euromedia Group, k. s., – Knižní klub v edici Universum, Praha 2015, 544 stran, ISBN 978-80-242-5096-0). V prvé řadě obsahuje výběr dodnes živých, moudrých, mnohdy i vtipných a mistrně formulovaných citací a latinských slovesných útvarů, vytvořených významnými učenci, spisovateli a dalšími historicky známými osobnostmi ve třech velkých epochách evropských dějin: v antice, středověku a novověku. Autoři tohoto díla – literární historik, komparatista, překladatel, editor, vysokoškolský pedagog, spoluzakladatel Společnosti Franze Kafky, PhDr. Josef Čermák, a odborná asistentka na 3. lékařské fakultě Karlovy univerzity, klasická filoložka Mgr. Kristína Čermáková – nemuseli oproti svým předchůdcům z let totality pracovat pod cenzurní hrozbou a mohli volně prezentovat materiály z oblasti náboženství, idealistické filozofie anebo texty na téma svoboda, tyranie apod.

Dvacáté století se nazývá stoletím fyziky. Došlo v něm ke grandióznímu rozvoji nejrůznějších technických oborů, tradičních přírodních věd i věd nově vznikajících. Mezi fyzikálními objevy, díky nimž dnešní generace získala své technické vybavení pro cestu atomovým věkem, patří také odhalení existence těžkého vodíku, spjaté se jménem amerického fyzikálního chemika Harolda Ureye. V letošním roce uplynulo již 35 let od jeho úmrtí a 85 let od objevu deuteria.

Poprvé se širší veřejnost se jménem amerického fyzika a filozofa profesora Percy Williama Bridgmana setkala těsně před vypuknutím druhé světové války. V roce 1939, kdy panovala oprávněná obava, že němečtí fyzikové budou přinuceni sloužit nacistickým cílům, zřetelně vyslovil názor mnoha dalších světových vědců. Veřejně tehdy oznámil, že v budoucnosti přístup do své laboratoře vědcům z totalitních zemí neumožní. Jako důvod uvedl, že občan takového státu není již svobodným jedincem a může být přinucen vykonávat činnost, která slouží cílům totalitního státu. Letos si připomínáme 55. výročí úmrtí u nás tohoto téměř neznámého badatele v oblasti vysokých tlaků.

Jedním z nejstarších oborů lidské činnosti je včelařství. Zabývá se chovem včely medonosné (Apis mellifera L.) z řádu blanokřídlého hmyzu (Hymenoptera). Výstupními produkty jsou med, vosk, propolis, pyl, mateří kašička a včelí jed. Hlavním přínosem včelařských aktivit je opylování rostlin.

Již antičtí filozofové tvrdili, že na světě není tolik nového, jak to na první pohled vypadá: „Vše je opět, jak bylo dříve, a nic není nového pod sluncem, a člověk se nemění, i když se mění jeho šat, ba i slova jeho řeči.“ Totéž platí o předlouhém období boje s modrošedými obláčky tabákového dýmu. Dnes se k nekuřáctví hrdě hlásí velké množství lidí, avšak před 400 lety bylo kouření na prudkém vzestupu jako symbol něčeho nového a patřilo k normálním a oblíbeným zvyklostem života. S nástupem éry novověku se kouření postupně stalo běžným návykem. Již od počátku však kuřáctví mělo i své kritiky.

Překotný zrod podnikatelské vrstvy ve druhé polovině 19. století byl obdobím, kdy se lidé obdaření nezbytnou dravostí a příslušnou dávkou štěstí mohli vypracovat od nuly na boháče snadněji než kdy jindy. V letošním roce bychom chtěli připomenout osobnost úspěšného českého výzkumníka a podnikatele Františka Vydry, který patřil mezi úspěšné podnikatele a v roce 1895 zavedl v Dobrovizi u Prahy výrobu cikorky. Od jeho úmrtí letos uplynulo 95 let.