Na konci 19. století se všeobecně soudilo, že fyzika je v podstatě uzavřenou vědou umožňující vysvětlit všechny fyzikální přírodní jevy a vytvořit ucelený obraz světa. Mnozí „klasičtí" experimentátoři si přitom neuvědomovali, že právě svými přesnými a svědomitě prováděnými výzkumy začínají klasickou fyziku opouštět a připravují půdu fyzice nové. Jedním z největších problémů trápících v té době fyziky byla otázka záření černého tělesa. Kromě teorie nabývala i praktického významu pro tvorbu světelných normálů a rozvoj osvětlovací techniky. Přestože exaktní popis tohoto jevu podal tvůrce „kvantové hypotézy" Max Planck až v roce 1900, celá řada vědců získala dílčí poznatky z výzkumu tepelného záření již dříve, a to v podstatě s technickými prostředky a poznatky „staré" vědy 19. století. Fyzikální věda v této době sídlila stále ještě v univerzitních laboratořích, přístroje byly pořád jednoduché a levné. Významnou úlohu ve výzkumu tepelného záření sehrál německý teoretický fyzik a současně uznávaný experimentátor Wilhelm Wien, od jehož narození uplynulo letos 150 let.

Každá olympiáda spotřebuje velké množství energie, u zimní to platí dvojnásobně. Chlazení ledových ploch, zasněžování tratí, svícení, to všechno si vyžádá nárůst běžné průměrné denní spotřeby areálů her na více než dvojnásobek. Například provoz hokejové haly spotřebuje během jednoho hokejového zápasu stejně elektřiny, jako 4 000 domácností za stejnou dobu. Pro případ výpadků instalovali pořadatelé dočasné záložní zdroje. A jaké záložní zdroje má náš národní tým?

Až do nedávna se přenosové soustavy jednotlivých zemí obešly bez aktivních prvků pro řízení toků výkonů v sítích. Nebylo jich třeba, protože sítě byly navrženy ve stabilní konfiguraci a při stabilním vývoji výroby a spotřeby, kdy nedocházelo k výrazným změnám. Reálný vývoj byl předvídatelný. Spolu s relativně malými či dlouhodobě předvídatelnými mezistátními přenosy byla ve většině případů zajištěna bezpečnost provozu přenosových soustav s rozložením toků výkonu daným pouze výrobou, spotřebou a impedancí přenosových cest.

Na první pohled jednoduchá otázka, na kterou by odpověď mohla znít: zakoupit jízdenku, nastoupit do vlaku a jet. Někdy je to opravdu tak jednoduché, jindy se může cesta zbytečně prodražit nebo dojít k zbytečným komplikacím. Je proto vhodné znát základní pravidla, tarifní nabídku a různé praktické „fígle“.

V roce 1947 založili v bažinách a mokřadech na západní straně ostrova Staten Island – od roku 1898 jedné z částí New Yorku – největší skládku na světě. Dostala jméno Fresh Kills a měla sloužit dvacet let. Do jejího osudu významně zasáhl nápad proměnit ji ve víceúčelovou rekreační a residenční oblast. Původní záměry se ale „poněkud protáhly“ a v provozu byla až do roku 2001. Zaujímala plochu 890 hektarů. Současné plány hovoří o tom, že v rámci revitalizace zde bude v provozu městská solární elektrárna.

Vytápění a ohřev teplé vody pomocí plynového kotle či ohřívače je sice velmi úsporné a pohodlné, avšak vyžaduje trvalou péči o technický stav zařízení a nepodcenění jak dostatečného přísunu vzduchu, tak i bezpečného odvodu spalin. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat hlavně „komínovým“ spotřebičům. Plynový hořák totiž spotřebovává kyslík a nedokonalým spalováním plynu vzniká oxid uhelnatý, který může způsobit i smrtelnou otravu. Ve spolupráci s odborníky jsme pro vás připravili několik tipů, jak riziko těchto nehod snížit.