Článků v rubrice: 3153

Na velikosti nezáleží – je to fraktální aneb sluneční termojaderný reaktor

Určitě si pamatujete na článek ve 3pólu o „spolupráci tokamakového a vesmírného“ plazmatu. A na obzoru je další kapitola spolupráce. Tentokrát rukavici přijalo plazma ve vesmíru, konkrétně sluneční vítr. Jeho zdrojem je sluneční termojaderný reaktor, což by mohla být první nabídka analogie tokamakovému reaktoru. V obou se slučuje vodík a uvolňuje energie. Za určitých podmínek Slunce vrhá do vesmíru horké sluneční plazma plné nabitých částic – elektronů a iontů. NASA vyslala dvojici sond zvanou STEREO. Jedna se pohybovala uvnitř oběžné dráhy Země a druhá vně. Obě měřily.

Z elektrického soudku

Tradičně se tvrdí, že žárovku vymyslel Edison. Ve skutečnosti to ale byli jiní a mezi nimi na předním místě anglický fyzik a chemik sir Joseph Wilson Swan. Letos si připomínáme 100. výročí jeho úmrtí.

Rok 2014 ve znamení krystalografie

Není snad člověka, který by neobdivoval krystaly. Asi nejznámější a nejpomíjivější nám nabízí voda, ať už jako sněhové vločky, jinovatku nebo v nejrůznějších podobách ledu. Však taky symetrii krystalů v ledu sledoval už před čtyřmi stoletími Johannes Kepler. Dech se nám tají nad krásou drahokamů a téměř nevnímáme obyčejné krystaly soli. Dávní učenci využívali k prvním popisům krystalů geometrii, než se počátkem 20. století podařilo nahlédnout do struktury hmoty prostřednictvím rentgenových paprsků. A protože na letošní rok připadá sté výročí zásadních objevů v oblasti difrakce rentgenového záření, vyhlásilo ho UNESCO Mezinárodním rokem krystalografie.

Měříme rychlost větru

Větrné elektrárny vyrábějí elektrickou energii přeměnou z energie proudícího vzduchu. Stavba těchto typů elektráren má smysl jen tam, kde vane vítr často a má dostatečnou rychlost. Tento návod na výrobu pokusného modelu nás zavede do světa meteorologie. Rychlost větru totiž potřebujeme znát nejen při hledání místa pro větrnou elektrárnu, ale i při předpovídání počasí.

Geoportál

Při stavbě vlastního domku vás kromě písku, cihel, trámů, obkladů či střešní krytiny čeká také hromada nestavebního materiálu – papírování. Jednou z povinností stavebníka je doložit tzv. sdělení o existenci sítí pro místní stavební úřad. Jde o dokument, ve kterém správci technické infrastruktury potvrzují, že vaše stavba nebude zasahovat do systému důležitých sítí a že nedojde k žádné kolizi, tj. že při stavbě nenarazíte na plynovod, neponičíte vodovodní infrastrukturu nebo se nedostanete do kolize s podzemním elektrickým vedením. Toto vyjádření je nutnou součástí stavebního řízení. Ale jak na to?

Tradice bezpečného ukládání radioaktivních odpadů v Čechách

Na letošní rok připadá hned několik výročí spojených s ukládáním radioaktivních odpadů v České republice. Úložiště Bratrství u Jáchymova slaví 40 let provozu, úložiště Richard u Litoměřic 50 let provozu a zároveň letos uplyne 55 let od zahájení ukládání historicky prvních radioaktivních odpadů vůbec – v dnes již uzavřeném úložišti Hostim u Berouna. Poslední z našich úložišť, povrchové úložiště Dukovany, si na kulatiny musí počkat do příštího roku, kdy oslaví 20 let.

... 1 « 292 293 294 295 296 297 298 » 526 ...

Nejnovější články

Pětidenní cesta pro nejdelší a nejširší komponentu ITER

Rychlostí chůze trvá dosažení lokality ITER z Berre-l’Étang, vzdáleného 70 kilometrů, přibližně 16 hodin. Pokud ale plánujete cestovat pouze mezi 22:30 a časnými ranními hodinami následujícího ...

Kazachstán plánuje výstavbu jaderné elektrárny v lokalitě Balchaš

Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.

Unikátní český patent na využití tepla z odpadní vody

Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.

Od Londýna po Ósaku: Příběhy EXPO pavilonů, které našly nový domov

Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.

Pryč s kolonami, rychlejší průjezd i méně nehod

Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail