Vyřešit technický problém bez použití speciálních pomůcek. Takový byl hlavní úkol finálového kola premiérového ročníku Technické olympiády, kterou pro žáky jihočeských základních škol připravila Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická z Českých Budějovic ve spolupráci s Katedrou fyziky a techniky Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity. Hlavní myšlenkou bylo odhalit mezi absolventy základní školní docházky technické talenty a podnítit jejich zájem o studium technicky zaměřených škol.

V rámci spolupráce na vývoji jaderné elektrárny nové generace založené na technologii rychlého reaktoru chlazeného olovem (LFR) dokončily společnosti Ansaldo Nucleare a Westinghouse první testovací kampaň v zařízení pro pasivní odvod tepla (PHRF) v zařízení Ansaldo ve Wolverhamptonu ve Velké Británii.

Jednu nebo dvě hodiny po západu slunce a nebo před východem slunce můžete v příštích několika měsících spatřit na severní obloze severní polokoule éterické modré, stříbrné nebo zlaté pruhy. Tyto podivně vypadající útvary na obloze, nazývané noctilucent clouds (což v latině znamená "noční zářící" mraky) nebo NLC, nebo "polární mezosférická oblaka" jsou nejvyššími, nejsuššími, nejchladnějšími a nejvzácnějšími mraky na Zemi. Zabývala se jimi studie z roku 2018.

Čtyřicítka studentů ze třinácti českých středních škol a gymnázií absolvovala těsně před prázdninami svou první „maturitu“.  Znalostním testem středoškoláci ukončili třídenní odbornou stáž Skupiny ČEZ v Jaderné elektrárně Temelín. V Temelíně šlo letos už o třetí kolo Jaderné maturity. Letos si netradiční diplom z Temelína odnesla celkově více než stovka studentů.

Země by možná už ani neměla existovat. Oběžné dráhy planet vnitřní Sluneční soustavy – Merkuru, Venuše, Země a Marsu – jsou chaotické a matematické modely naznačují, že tyto tzv. vnitřní planety by do sebe měly narazit. Ale nestalo se. Jak to, že jsme se ve Sluneční soustavě po miliardy let vyhnuli planetárním kolizím?

Technologie by nám měly usnadnit život a zefektivnit práci. Ale mnohdy tomu tak není – zastaralé technologie nám drahocenný čas ubírají. Podle údajů týmu Atlas VPN ztrácejí mileniálové v průměru 19,3 minut denně kvůli zastaralé technologii na pracovišti, což dohromady znamená ohromujících 84 hodin nebo 10,5 dní pracovní doby za rok. (Jako mileniálové se označují lidé narození v 80. létech přibližně do r. 1995.) Podobně jsou na tom také pracovníci generace X, resp. generace Z, kteří ztrácejí přibližně 18,8 minut - téměř 82 hodin ročně, resp. 18,2 minut – 79 hodin ročně. (Jako generace X se označují lidé narození mezi lety 1965 a 1980, jako generace Z se označují lidé narození od r. 1995 do r. 2010.)