Už z dálky je slyšet smích a povyk, louka je rozježděná desítkami pneumatik, každou chvíli někde zapípá esemeska, nad vším se vznáší štěkot psů a křik batolat. I tak mohou vypadat závody orientačního běhu, za nimiž vyráží do přírody víkend co víkend stovky lidí. Jenže ten, kdo by v původně vojenské disciplíně hledal únik před počítači, bude zklamán, neboť křemíkové čipy už dorazily i sem. A jak je jejich dobrým zvykem, zcela nové teritorium pohltily. Bez nich by to prý už nešlo, lidé si totiž zvykli na rychlost a přesnost.

Historie dosud proběhlých čtyř desítek let jedenadvacátého století je ze všeho nejvíc historií boje s hladem. Žádné futurologické studie té doby nepřipravily politiky ani vědce – a už vůbec ne společnost – na to, co začalo pouhým mávnutím motýlích křídel. Doslova.

Řekne-li se jaderné obory, představí si laik v první řadě jaderné elektrárny. Už menší části veřejnosti přijdou na mysl například lékařské aplikace ionizujícího záření. Jaderné obory přitom ovlivňují celou řadu profesí, od zmíněné energetiky a medicíny přes aplikace v průmyslu až po speciální odvětví biologie či geologie.

Baví vás noční život? Rádi ponocujete? Přitahuje vás vesmír a astronomie vůbec?

Zatímco na podzim roku 2003 se to kolem opozice Marsu superlativy jen hemžilo („... bude nejblíže Zemi za posledních několik desítek tisíc let! ... “ atd.), ale skutečnými pozorovacími podmínkami, které byly velmi nevhodné, se média nijak nezabývala, letos tomu může být právě naopak...

Dovedete si představit těleso sluneční soustavy, které má přísluní ve vzdálenosti 75,8 AU od Slunce, čili téměř dvakrát tak daleko od Slunce než se pohybuje Pluto? Takové těleso už známe. Je jím Sedna, pozoruhodné těleso ve vzdálených končinách sluneční soustavy. První astrometrická měření Sedny získaná mimo americký kontinent byla pořízená 1,06m teleskopem KLENOT na jihočeské Observatoři Kleť.