Článků v rubrice: 3120

Jaderná energetika v Evropě dnes, 15. 4. 2023

Mnoho světových zemí sází na jadernou energetiku, vidí v ní čistý a bezpečný zdroj elektrické energie. Zejména v Evropě půjde o nezbytnou součást moderního energetického mixu. Některé evropské státy plánují vedle velkých jaderných zdrojů rozvíjet také projekty malých modulárních reaktorů (SMR), které chtějí kromě výroby elektřiny používat jako zdroj dálkového tepla pro města a obce. Proč právě teď přinášíme přehled jaderné energetiky v evropských zemích? Protože právě dnes Německo politickým rozhodnutím zastavilo své poslední jaderné elektrárny. Nahradí je uhlím a plynem...

Příklad využití vodíku vyrobeného pomocí jaderné energie

Vodík je palivem a pohonnou hmotou budoucnosti – je využitelný nejen v chemických a průmyslových továrnách, ale i jako pohon dopravních prostředků. Například sdružení firem pod vedením francouzské EDF nedávno získalo od britské vlády finance na vypracování studie proveditelnosti využití jaderné energie k přípravě vodíku pro výrobu asfaltu a cementu.

Česká mládež podporuje jadernou energetiku a obnovitelné zdroje

Chlapci a dívky v ČR ve věku 14 až 18 let považují za největší riziko pro budoucnost lidstva globální oteplování, a proto podporují využívání energetických zdrojů, které nejméně zatěžují životní prostředí. Za ně přitom pokládají především obnovitelné zdroje v kombinaci s jadernými elektrárnami a dalšími novými energetickými technologiemi.

Postavte si model detektoru otřesů – předchůdce dnešních seismografů

K největšímu historicky zaznamenanému zemětřesení došlo v roce 1556 ve středočínské provincii Šen-si, při kterém zahynulo přibližně 830 000 lidí. Není se tedy co divit, že první „detektor zemětřesení“ vznikl v Číně – zkonstruoval jej dvorní astronom Čang Cheng už v roce 132 n. l. V obří bronzové nádobě bylo volně zavěšené těžké kyvadlo, soustavou pák propojené s kuriózním mechanismem detektoru. Po vnějším obvodu nádoby bylo pravidelně rozmístěno osm sošek draka, v tlamě každého z nich byla miska s měděnou kuličkou. Pod každou miskou stála soška žáby s otevřenou tlamičkou. Jestliže došlo k zemětřesení, nádoba detektoru se pohnula spolu se zemí, ale těžké závaží v kyvadle zůstalo díky setrvačnosti „v klidu“. Tato změna vzájemné polohy nádoby a kyvadla způsobila, že pákový mechanismus otevřel tlamu toho draka, který byl na obvodu nádoby ve směru otřesů. Kulička z otevřené dračí tlamy spadla do tlamičky žáby pod ní. Cinknutí kuličky zvukem upozornilo na vznik zemětřesení a současně udávalo směr k jeho centru. (Psali jsme o něm zde: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/fyzika-a-klasicka-energetika/2139-prvni-seismograf-na-svete#&gid=1&pid=1)

Je libo vakuum v kostce, válci, či dokonce ve dvanáctistěnu?

Mnoho průmyslových a výzkumných zařízení potřebuje vakuum. Slunce na Zemi – fúzní reaktor ITER ve Francii, největší světový laser ELI v Dolních Břežanech u Prahy, ale třeba i výrobci nábytku či reproduktorů. Všechny umí uspokojit firma Streicher, s. r. o., sídlící v Plzni. Společnost vyrábí vakuová zařízení a komponenty již více než 25 let a vedle „velké vědy“ slouží technologickým firmám v celé řadě průmyslových odvětví – chemie a farmaceutika, polovodiče, potravinářství, tepelné zpracování a výroba oceli.

Malé dávky záření mohou oddálit rakovinu

Přinášíme výtah ze zajímavého článku Toward Improved Ionizing Radiation Safety Standards uveřejněného v recenzovaném časopisu Health Physics. (Bohužel, stejně jako mnoho dalších recenzovaných časopisů, Health Physics není k dispozici zdarma online. Je možné zakoupit jednotlivé články nebo získat přístup, pokud máte členství nebo přístup do univerzitní nebo podnikové knihovny.) Článek jasně, ale vědecky vysvětluje, jak může záření na nízkých průměrných úrovních vést k prodloužení doby latence rozvoje rakoviny. Všichni máme potenciál pro vznik rakoviny. Výzkum Dr. Raabeho dospěl k závěru, že nízké průměrné dávky záření sice nezabíjejí rakovinné buňky, ale oddalují schopnost těchto buněk způsobit skutečné poškození, dokud jejich hostitelský organismus stejně nezemře z jiných příčin.

... 1 « 53 54 55 56 57 58 59 » 520 ...

Nejnovější články

Jakou barvu má měsíční světlo?

Modrý měsíc, krvavý měsíc a medový měsíc – tak se nám jeví náš satelit ze Země. Měnící se odstín Měsíce má svůj základ ve vědě – v optice.

Netstalking – internetová archeologie

Přemýšleli jste někdy, co se skrývá za známými webovými stránkami, které denně navštěvujete? Kolik „věcí“ je vůbec na internetu? Je toho mnohem víc, než si myslíte!

Počkáme si na premiéru

V červenci se v severočeském Sokolově objevil argentinský filmový štáb, který natočil první záběry celovečerního dokumentu jménem Huemul.

Mikrobiální zátěž může ovlivnit naše nemoci

Vědci vyvinuli nový model strojového učení pro predikci mikrobiální zátěže — hustoty mikroorganismů v našich střevech — a použili ho k prokázání, jak důležitou roli hraje ...

Může „přemýšlet“ mozek ve zkumavce?

Mohl by mozek někdy existovat samostatně, odděleně od těla nebo nezávisle na něm? Filozofové se dlouho zamýšleli nad takovými scénáři „mozku v nádobě“ a ptali se, zda by izolovaný ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail