Mezinárodní tým vědců v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR pracuje na zdánlivě nenápadném projektu. Zkoumá srážky molekul s volnými elektrony, při nichž dochází k různým kvantovým exotickým efektům. Díky unikátním laboratořím je v Česku dokážeme studovat nejspíš nejlépe na světě.  Elektronové srážky však ukazují, jak může mít čistě základní výzkum nečekané aplikace v praxi. Na jejich výsledky teď navazuje praktický výzkum, který směřuje k nahrazení skleníkových plynů SF₆ používaných ve vysokonapěťových izolacích. Ty nalezneme téměř ve všech elektrárnách a rozvodnách na světě a v současnosti za ně neexistuje náhrada.

Po vánočních svátcích a po Novém roce je zvykem všude vyzývat ke zdravému životnímu stylu a ke cvičení, protože o svátcích jsme se jistě neubránili přemíře dobrého jídla a pití. Nuže, hýbejme se! Když myslíme na cvičení, představujeme si hlavně běhání nebo jízdu na kole - cvičení, při kterém se zadýcháme a zaplaví nás pot. Ale aerobní aktivita je jen jeden typ cvičení, a přestože je rozhodující pro posílení kondice, existují tři další typy cvičení, které jsou také důležité: silový trénink, trénink na rovnováhu a trénink flexibility. Třípól si klade za cíl popularizovat vědu, tak pojďme na to cvičení vědecky.

Dnes máme Silvestra, poslední den v roce, a už si ho ani neumíme představit bez půlnočního ohňostroje, barevných jisker, raket a hlučných výbuchů. V první řadě prosíme všechny čtenáře, aby nic z toho nepřipravovali doma, ale koupili ve specializovaném obchodě, nebo ještě lépe vydali se navštívit profesionálně připravenou ohnivou show - dnes jsou ve všech větších městech. A také, prosím, nezapomeňte dobře ošetřit vaše domácí zvířátko, aby se zbytečně hlukem nepoplašilo. Podívejme se krátce na to, jak se dělají barvy ohňostrojů. Ať už jsou to červené, bílé a modré fontány nebo výbuchy fialových jisker, každý ohňostroj je vybaven právě správnou kombinací chemikálií pro vytvoření těchto barevných světel.

V nedaleké budoucnosti budou hackeři schopni ovládat lidskou mysl a paměť. Jakkoliv zní tato zpráva neuvěřitelně, odborníci z kyberbezpečnostního oboru se již nyní možným zneužitím paměťových implantátů zabývají. Reálná hrozba, díky níž by mohli útočníci krást, špehovat nebo měnit lidské vzpomínky, ještě neexistuje. Zato technologie, která tento scénář umožní, již ano. Jsou jí zařízení pro hloubkovou stimulaci mozku, která umožňují vědcům poznat, jak se v mozku vzpomínky vytvářejí, jak se dají izolovat, obnovit nebo zesílit. Slabinou těchto implantátů jsou ale k nim připojené softwary a hardwary. Na slabiny upozorňuje nový výzkum odborníků z Kaspersky Lab a výzkumníků ze skupiny Functional Neurosurgery Group z univerzity v Oxfordu.

Buněčné membrány vytvářejí prostředí pro mnohé životně důležité procesy. Proto se vědci již dlouho snaží zjistit, co ovlivňuje jejich vlastnosti. Dosud se zaměřovali převážně na lipidy a blízké vnitrobuněčné struktury (cytoskelet). V membránách jsou však početně zastoupeny i proteiny, ale jejich vliv na tyto vlastnosti byl dosud vnímán pouze okrajově. Vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského, kteří se pod vedením Marka Cebecauera věnují výzkumu buněčných membrán lymfocytů, zjistili, že členitý povrch membránové části proteinů ovlivňuje zásadním způsobem chování lipidů. Tento proces zásadně mění vlastnosti membrán a může ovlivňovat fungování buněk nebo úspěšnost klinické terapie využívající liposomy pro cílené vnášení léků do buněk. Výsledky výzkumu byly nyní publikovány v prestižím mezinárodním vědeckém magazínu iScience.

V souvislosti s úsporami energie se v našich klimatických a geografických podmínkách mluví zejména o zateplování - izolaci - staveb. Jak to správně udělat, to závisí na konkrétních řešeních jednotlivých prvků: oken, dveří, střechy, či obvodových zdí. Pro všechny klíčové části stavby platí pravidla, jejichž dodržením se může dosáhnout lepších izolačních vlastností při nižších nákladech. Na co si z hlediska úniků tepla z domu dát pozor a jak tuto hrozbu u jednotlivých prvků stavby eliminovat?