Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu. Tyto symboly zůstávají na svých původních místech, existují však i pavilony, jež po skončení výstavy cestují a někdy i přes oceán. Osudy vybraných pavilonů dokládají, že architektura může být nejen pomíjivým uměním, ale i putujícím dědictvím s novým životem jinde.

Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta. Umí zajistit rychlejší průjezd sanitek nebo zkrátit čekání v kolonách. Do 25 let by chytré řízení křižovatek nebo dopravních omezení mělo být v Česku standardem.

Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou. Stará zařízení nahrazují postupně nové, moderní nízkoemisní zdroje šetrné k životnímu prostředí. Pokračuje tak dekarbonizace českého teplárenství a zároveň udržení spolehlivých dodávek tepla i do dalších let. Kromě pravé části Prahy zásobuje Elektrárna Mělník teplem i město Mělník a Neratovice, celkem je to 250 000 zákazníků.

Přesně 168 speciálních čidel instalovali technici ÚJV Řež na kontejnmenty (ochranné budovy kolem reaktorů) v Jaderné elektrárně Temelín. Energetici tak mohou online sledovat stav budov, které tvoří klíčovou ochrannou bariéru mezi reaktory a životním prostředím. Úprava je součástí programu obnovy zařízení a přípravy temelínské elektrárny na více než šedesátiletý provoz. Modernizace vyšla ČEZ na desítky miliónů korun.

Co uděláme, když se projeví nejhorší dopady klimatických změn? Způsobí klimatické změny masovou lidskou migraci? Autorka Susannah Fisher, která vede mezinárodní výzkumný program adaptace na klima na University College London, se zabývá budoucností lidské migrace. Ve své knize „Sink or Swim“ (Potopit se, nebo plavat: Jak se svět potřebuje přizpůsobit měnícímu se klimatu, Bloomsbury Sigma, 2025) zvažuje, jak budoucnost lidské migrace ovlivní případná rozhodnutí, která učiníme v nadcházejících letech. S tím, jak se části planety stávají neobyvatelnými, bude nutné učinit těžká rozhodnutí pro řízení pohybu lidí – ať už prostřednictvím organizovaného přemístění nebo náhlého vysídlení. A jak budou tato rozhodnutí vypadat za 45 let? Podívejte se na několik úryvků z knihy.

International Atomic Energy Agency (Mezinárodní agentura pro atomovou energii) byla založena v roce 1957, aby dohlížela a stanovovala pravidla pro mírové využívání jaderné energie. Je rovněž orgánem zodpovědným za kontrolu dodržování Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Do roku 2024 se ve svých stanovách o energii fúzní v podstatě nezmiňovala. Ovšem abychom IAEA nekřivdili – nelze zapomenout na každoroční IAEA Fusion Energy Conference. Letos už třicátá! Žádná mezinárodní organizace speciálně pro fúzní energii (jako obdoba IAEA) do loňského roku neexistovala. Určitě částečně proto, že IAEA ji často suplovala. Je to už 72 roků po odpálení první H-bomby, ale fúzní elektrárnu dosud nemáme! Fúzní energie je historicky v jiné situaci a s jinými problémy, než její starší sestřička, jaderná energie štěpná. Problémy, se kterými se nyní fúzní energie potýká, jsou jiné než u „standardní“ energie atomové štěpné, i když obě mají řadu záležitostí společných. Míting World Fusion Energy Groupe se konal současně s 30. IAEA Fusion Energy Conference 13. – 18. 10. 2025, tentokrát v čínském Chengdu.