Je pěstování plodin při umělém osvětlení přátelské k životnímu prostředí? Ve světě již existuje několik malých podniků, které začaly pěstovat potraviny při elektrickém osvětlení, aktuální je i trend zavádět městské zemědělství nebo vertikální farmaření. V bývalém londýnském protileteckém krytu se má 30 metrů pod zemí zahájit koncem roku 2015 komerční výroba salátů zcela bez přítomnosti denního světla. A nejde přitom o první případ tak zvané vnitřní farmy (indoor farm).

Ráda vzpomínám na dětské prázdninové časy na táboře, kdy jsme pozorovali hvězdy a čekali, až bude nějaká padat, abychom si mohli myslet přání. Právě doba táborů v přírodě je tomu nakloněná nejen kvůli létu s nočními hlídkami, ale taky z důvodu každoročnímu výskytu srpnového roje „padajících“ Perseid.

Myslíte si, že kosatce jsou jen okrasnými rostlinami v našich zahradách? Nejsou. Cílem práce Terezy Zezulové a Jiřího Štábla, studentů z Purkyňova gymnázia ve Strážnici, bylo potvrdit hypotézu, že kosatce obsahují cenné rostlinné látky významné pro farmacii. Jejich práce s názvem Screening vybraných obsahových látek v rostlinných vzorcích kosatců se v loňském roce umístila na 3. místě celostátního kola v soutěži Studentské odborné činnosti SOČ. Výzkum probíhal během pěti návštěv studentů v Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Lednici. Vedoucím práce byl Ing. Pavol Kaššák. Tereza nám k tomu napsala: „Motivací výběru této tématiky nám byly můj zájem o botaniku a kolegův o medicínu…“

Světlo ze Slunce letí k nám na Zemi asi 500 s. Lidé vědí, že proto vidíme Slunce vlastně o 500 s mladší, než právě je, a mají pravdu. Často se ale domnívají, že také Slunce vidíme vlastně jinde, než je, a to o cca 2° pozadu na jeho cestě. Když se za 24 h = 24 × 3600 s otočí kolem Země o 360°, tak za 500 s, než k nám světlo od něj doletí, uběhne Slunce úhel 360°×500 / ( 24×3600) ≈ 2,08°.Tato úvaha je však chybná. Diskutovali jsme o ní v článku http://www.3pol.cz/cz/rubriky/bez-zarazeni/1682-kde-je-slunce-na-obloze, ale diskutující si přáli ještě dalšího vysvětlení.

Na téma dalšího osudu jaderných odpadů jsme si povídali s paní Ilonou Pospíškovou ze Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Paní Ilona vystudovala Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou (FJFI), obor jaderně chemické inženýrství. V současné době působí v SÚRAO jako vedoucí úseku, který se zabývá zajištěním a koordinací výzkumných, inženýrských a projektových činností potřebných pro přípravu a výstavbu hlubinného úložiště. Příkladem jsou například projekty skladů použitého jaderného paliva v Jaderné elektrárně Dukovany v Jaderné elektrárně Temelín, nebo úvodní projekt dostavby 3. a 4. bloku Jaderné elektrárny Mochovce. Co se tedy v dané oblasti chystá?

Největší hrozbu pro jaderné elektrárny nepředstavují ani teroristické útoky, ani extrémní živelné pohromy, ale stav „bezproudí“. Jak je na podobné riziko připravena Jaderná elektrárna Dukovany, která se ke svým 30 letům provozu chystá přidat dalších nejméně deset? Zajistit, aby nezůstala bez elektřiny, je jednou z podmínek, za nichž může Státní úřad pro jadernou bezpečnost prodloužení odsouhlasit.