Pokud se nepodaří obnovit flotilu jaderných reaktorů, objeví se důsledky již v roce 2030, a to nejen v oblasti energetické bezpečnosti, ale i v oblasti klimatických cílů. To je varování Francouzské společnosti pro jadernou energii SFEN.

Palivem tokamaku ITER bude směs deuteria a tritia ve stavu plazmatu. Deuterium je přítomno v každé sloučenině obsahující běžný vodík. Není velký problém tuto 1/6000 z vodíkové sloučeniny osvobodit. Složitější to je s tritiem. Radioaktivní tritium jako surovinu na Zemi nenajdete, neboť se díky své radioaktivitě rychle rozpadá (poločas rozpadu je 12,32 let). Musí se vyrábět. V roce 2035 se do deuteria v ITER napustí tritium a zapálí se termojaderná reakce, která zasype stěny reaktoru, respektive moduly obalu, produkty reakce – neutrony. Neutrony dokážou přeměnit lithium na potřebné tritium. Tuto reakci v průmyslovém měřítku zatím nikdo nezkoušel. První zkušenost poskytne ITER.

Tak to alespoň vyplývá z nové studie, kterou vypracovaly Nuclear Energy Agency (NEA) při OECD a International Energy Agency (IEA) pod názvem Projected Costs of Generating Electricity, 2020 Ed. Studie se zaměřuje na očekávané náklady u technologií, které jsou ve výstavbě a budou uvedeny do provozu do roku 2025.

Kvůli koronavirové pandemii trávíme v poslední době nedobrovolně mnoho času doma. Jeden lockdown za druhým. Převážnou většinu času jsme on-line: práce z domova, distanční vzdělávání, nakupování v e-shopech, facebook, hry... Naše počítače jsou tím náchylnější k široké paletě různých kybernetických kriminálních útoků – od zneužití naší identity, čísla platební karty po on-line loupež. Experti z Prolifics Testing navrhli pět nejdůležitějších zásad, jejichž dodržování může nebezpečí zmírnit.

Cílem Evropské komise má být, aby se Evropská unie stala mezi vyspělými zeměmi úspěšným regionem s nízkou uhlíkovou stopou. Uveřejnění klasifikačního systému EU Taxonomy k podpoře investic do udržitelných ekonomických aktivit vypadalo na první pohled jako dobrá myšlenka. Avšak následný proces vypracování této taxonomie a její implementace byl bohužel znehodnocen politikařením a nedostatkem vědecké důvěryhodnosti. Podle doporučení Technické expertní skupiny (TEG) z března 2020 vypracovala Evropská komise návrh Delegated Act (DA), navrhující kritéria hodnocení ekonomických aktivit podle toho, zda přispívají ke zmírňování změny klimatu.

Americká společnost General Atomics Electromagnetic Systems (GA-EMS) oznámila, že její koncepce tepelného reaktoru pro pohon (NTP, Nuclear Thermal Propulsion), který by mohl dopravit astronauty na Mars, již překročila klíčové provozní parametry a reaktor byl optimalizovaný tak, aby byl řiditelný. Důležitým rysem je kompaktní aktivní zóna, která používá palivo HALEU, což je palivo s vysokým obsahem nízkoobohaceného uranu (High-Assay Low-Enriched Uranium fuel.) Jaderný pohon funguje tak, že systémy NPT čerpají kapalnou pohonnou látku přes aktivní zónu reaktoru. Teplo uvolňované jaderným štěpením ohřívá pohonnou látku a přeměňuje ji na plyn, který skrz trysky expanduje a vytváří tah. Rakety NTP mají mnohem větší energetickou hustotu než rakety na chemické palivo a jsou dvakrát účinnější. Nabízejí rovněž větší flexibilitu pro mise v hlubokém kosmickém prostoru a mohou zkrátit cestu na Mars o 25 %.