Ing. Karel Pacner, fundovaný autor téměř 50 knižních titulů z oblasti literatury faktu, odborný publicista a neúnavný popularizátor vědy a zvláště pak kosmonautiky, historie čs. špionáže, osudových okamžiků v soudobých dějinách Československa či portrétů významných žijících osobností české vědy, se rozhodl přiblížit širokému okruhu čtenářů skutečné hybatele dějin vědy a techniky 20. století. Současně seznamuje odbornou i laickou veřejnost se samotnými objevy a jejich mnohdy spletitými, dramatickými i poučnými osudy. Do prvního dílu zamýšlené trilogie s názvem „Géniové XX. století“, vydaného v nakladatelství Motto ve společnosti Albatros Media s podtitulem „Osobnosti a objevy, které změnily náš svět“ (Praha 2015, 1 vyd., 432str.), zařadil autor životopisy 20 význačných vědců a techniků z oblasti teoretické fyziky, elektrotechniky, kosmologie, geologie, chemie, letectví a medicíny. Předmluvu napsal Jiří Grygar.

V biografickém článku o fyziku Felixi Blochovi (http://www.3pol.cz/cz/rubriky/biografie/1773-felix-bloch-u-zrodu-magneticke-rezonance), který se podílel na objevení a vysvětlení jaderné magnetické rezonance, jsme se zmínili, že letos uplyne 20 let od instalace prvního diagnostického přístroje využívajícího magnetickou rezonanci v lékařství v České republice. Co to nukleární magnetická rezonance je?

Po mnoho let se „mléčný knírek“ považoval za známku dobrého zdraví. Vypití skleničky kravského mléka denně zajišťovalo dostatek důležitého vápníku, proteinů a dalších látek. Přesto se dnes někteří lidé od konzumace mléka odvracejí. Asi 15 % obyvatel Evropy omezuje spotřebu mléčných produktů ze zdravotních nebo jiných důvodů a rychle roste trh nemléčných výrobků. Mnozí lidé odmítají mléko, protože mají obavy z netolerance k laktóze a protože považují alternativy na rostlinné bázi za zdravější. Nedávný výzkum, který naznačil, že by mléko mohlo být špatné pro kosti(!), vztah k mléku ještě více zhoršil. Jak to tedy je? Je mléko elixír života nebo ne? A jestliže nepít mléko, co pít místo něj?

Pokračujeme v seriálu: první díl vyšel 24. 6. 2015 zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1705-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-prvni, druhý díl 24. 9. 2015 zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1749-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-druha

Když na počátku dvacátého století profesor J. A. Pollock vysvětlil deformaci měděného hromosvodu továrny Hartley Vale Kerosene Refinery poblíž australského Lithgow v New South Wales, zrodil se název „pinch effect“ (pinch = štípnutí, sevření, si fyzici počeštili na pinč). Mimořádně silný elektrický proud blesku interagoval s vlastním magnetickým polem a elektromagnetická síla směřující k ose bleskosvodu měděný vodič stlačila stejně, jako kdybyste vysáli vzduch z měkké gumové trubičky. Tehdy více méně z legrace nazval Carl Hering, přítel Edwina Fitche Northrupa, jev „the pinch phenomenon“ a název pinch effect se ujal. E. F. Northrup pinč intenzivně studoval v USA. (Daniel Clery, A Piese of the Sun, str. 46.)

Všechno má svou historii, i obyčejná poštovní známka. První poštovní známku, jak ji známe dnes, dala do prodeje Královská pošta ve Velké Británii 1. května 1840. Měla hodnotu 1 penny, černou barvu a byla známá jako „Penny Black“. Na známce je podobizna osmnáctileté královny Viktorie s korunou z profilu. Ačkoliv se královna dožila úctyhodného věku 82 let, na známkách to nebylo patrné. A pozadu nezůstala ani Česká pošta, která právě před rokem vydala známku s Járou da Cimrmanem, a navíc dokonce poprvé jako známku kulatou.

Ve skutečnosti úspory energie nejsou žádná věda, stačí jen trochu změnit své chování. Před nástupem zimy je vhodné připomenout si některé konkrétní rady, proto Třípól přidává do diskuse na téma energetické úspory i své polínko. Vloni touto dobou jsme psali o úsporách při vytápění (http://www.3pol.cz/cz/rubriky/prakticke-informace/1144-sporime-energii-pri-vytapeni), letos se podíváme na koupání, praní a vaření.