V rámci Letní studentské konference pořádané Studentskou unií FJFI vznikl i příspěvek studenta Gymnázia Otokara Březiny a Střední odborné školy Telč Ondřeje Lanče. Jak autor píše, slovo fraktál je odvozeno od latinského slova fractus – zlomený, úlomky. Poprvé jej použil Benoît Mandelbrot, francouzský matematik polského původu. Obecně lze říct, že fraktál je každý geometricky nepravidelný útvar, u něhož po rozdělení na části vzniknou soběpodobné části původního celku.

V polovině prosince proběhla tiskem a obrazově i televizními vysíláními informace o tom, že americké námořnictvo vyzkoušelo začátkem roku 2010 elektromagnetické dělo, jehož projektily dosahují pětinásobné rychlosti zvuku a dostřel této zbraně je až 200 kilometrů. Ze záznamu je patrná několikasekundová fáze „nabíjení“ mohutnými přívody elektrické energie a pak výstřel a zásah terče, pořízené vysokorychlostní kamerou. Projektil je do vysoce nadzvukové rychlosti uveden v hlavni děla, která je uložena mezi „kolejnicemi“, elektrickým impulzem a pravděpodobně kombinaci elektromagnetů a v prostředí plazmy. Ze záznamu se dá soudit, že potřebná elektrická energie je před výstřelem mj. akumulována v tzv. superkapacitorech, tj. kondenzátorech s velmi vysokou kapacitou. Technické detaily jsou pochopitelně nedostupné.

Slunce, Měsíc, Mléčná dráha, planety a hvězdy. Tajemné objekty, které odpradávna přitahovaly pozornost lidí. Nenechaly chladnými šamany, čaroděje, později astronomy, astrofyziky, astronauty, astro-inženýry, astro-amatéry, astro-kohokoli. Pátrání po smyslu vesmírných hádanek mělo někdy fatální dopady (s věčnou úctou pane Galileo), přineslo mnohé odpovědi, (děkujeme pane Keplere), upřesnění (promiňte, pane Koperníku), ale především dospělo k zásadnímu astronomickému počinu, tedy k založení ASTRONOMICKÉ EXPEDICE.

Allegro je název projektu rychlého, plynem chlazeného reaktoru (GFR), který je jedním z představitelů jaderných reaktorů čtvrté generace. Na jeho vývoji pracuje Francie, Japonsko a Švýcarsko. Na vývoji se dále podílejí ii Maďarsko, Slovensko i Česko.

Jak prokázal průzkum na vybraných středních školách, mají. Přestože se některé vysoké školy technického zaměření potýkají s nedostatkem zájemců o studium, téměř 40 % českých středoškoláků uvažuje o tom, že bude po maturitě pokračovat ve studiu na vysoké škole technického nebo přírodovědného zaměření.