Na letní dovolenou čeští turisté stále častěji cestují letadlem. Například letos v létě vyrazí na svůj prázdninový pobyt vzdušnou cestou celých 76 % turistů, jak ukazují prodejní statistiky cestovní agentury Invia. Na palubách letadel i v dovolenkových destinacích rovněž čím dál častěji dělají lidem společníky jejich elektronická zařízení. Mobily, tablety, GoPro kamery, DVD přehrávače, fotoaparáty či powerbanky a elektronické cigarety, které si s sebou turisté na dovolenou balí, jsou nejčastěji poháněny Li-Ion bateriemi, pro jejichž leteckou přepravu ovšem platí zvláštní předpisy, neboť se jedná o potenciálně nebezpečné předměty. Ačkoliv se přesné znění regulací může napříč státy i leteckými společnostmi lišit, obecně platí, že bez předchozího povolení lze převážet jen baterie s kapacitou do 100 Wh. Pravidla pro leteckou přepravu elektroniky shrnuje ve svém komentáři Radim Tlapák z internetového obchodu BatteryShop.cz.

Málokdo pochybuje o tom, že při izolaci termojaderného plazmatu se používá k vytváření udržujícího magnetického pole něco jiného než elektromagnety (na rozdíl od permanentních magnetů). Udržení termojaderného plazmatu můžete vylepšit buď zvětšením objemu plazmatu,  nebo, při zachování kvality, zvýšením intenzity magnetického pole.

Recyklace, upcyklace, cirkulární ekonomika, druhotné suroviny – tato slova dnes po celém světě rezonují čím dál intenzivněji. Lidé, organizace i státy si čím dál víc uvědomují svou odpovědnost vůči životnímu prostředí, které trpí nárůstem odpadů. I Světová banka ostatně ve své loňské zprávě o odpadech varovala, že nepřikročí-li lidstvo k rázným opatřením, bude do roku 2050 na světě o 70 procent více odpadu než nyní. Nechce-li lidstvo zahltit svět odpady, musí se je naučit čím dál efektivněji recyklovat a využívat je jako druhotnou surovinu. Češi jsou v žebříčku třídění mezi státy Evropské unie na špici – například loni vytřídil každý Čech v průměru 63 kilogramů papíru, plastu, skla a nápojových kartonů. Podle statistik třídí okolo 75 procent obyvatel. Zlepšujeme se přitom i ve sběru elektroodpadu, což je odpad, jehož recyklací můžeme významně pomoci životnímu prostředí.

Jihoafrické Kapské Město nutně potřebuje čerstvou vodu. Nabízí se jedno netradiční řešení: odloupnout kus antarktického ledovce a pomocí tankerů a remorkérů jej přitáhnout až ke břehům Jižní Afriky. Tající voda by pak napojila žíznivé město. Je takový plán proveditelný?

Montáž vakuové komory reaktoru ITER byla zahájena. Dlouho očekávaný „balet Titánů“ je na spadnutí. Velkolepá podívaná – montáž vakuové komory coby jeviště první ziskové řízené termojaderné fúze na Zemi – nenechá na staveništi a nejen na staveništi tokamaku ITER zcela určitě nikoho chladným. Dva identické pomocné nástroje (jeřáby Twin Titans) každý o výšce 20 metrů vyrobené v Koreji, vztyčí 40stupňový sektor – devítinu vakuové komory- , „obalí“ dvěma cívkami toroidálního pole, přeplátují postříbřenými deskami tepelného stínění a tuto drobnost o hmotnosti 1 200 tun vloží do jámy tokamaku. Základní, zásadní část tokamaku ITER, vakuová komora, poroste před očima!

Co kdyby všechna auta byla poháněna elektřinou? Co kdyby se 11,5 miliardy tun zboží každoročně po celé zemi převáželo rovněž elektrickými nákladními automobily místo benzínových nebo naftových? Co kdyby chemické rafinérie a ocelárny používaly čistou elektřinu místo spalování fosilních paliv a vypouštění milionů tun emisí do oblak? Tohle všechno by v budoucnu znamenalo jasnější oblohu a čistý, lépe dýchatelný vzduch. Znamenalo by to ale podstatně menší emise CO₂? Nikoliv, pokud by elektřina nebyla vyráběna z nízkouhlíkových energetických zdrojů. A zde spočívá úloha jaderné energie.