Alessandro Volta
Před 260 lety, 19. února roku 1745, se v italském městečku Como narodil Alessandro Volta, jeden ze zakladatelů moderní technické civilizace, objevitel prvního zdroje elektrického proudu .
Před 260 lety, 19. února roku 1745, se v italském městečku Como narodil Alessandro Volta, jeden ze zakladatelů moderní technické civilizace, objevitel prvního zdroje elektrického proudu .
Kdo je to ASIMO? Hvězda mezi roboty – a ačkoli se zatím jeví spíš jako kouzelná hračka, za pár let bude určitě vykonávat profese jako pečovatelka, zdravotník, chůva... prostě takový roztomilýmiláček – pomocník člověka.
Tak jak je? ptám se Majdy. Holka, energeticky dost blbě, kloní hlavu. Copak, vypnuli vám elektřinu? Ty seš... Přece víš, jak to myslím. Chybí mi bioenergie. Tedy ta pozitivní. Kráčím právě za léčitelem Brouskem. Ten je na energie dobrej.
Málokdo se dostane dovnitř do jaderné elektrárny. Ještě méně je těch, kdo někdy byli uvnitř reaktorové haly. Ale asi vůbec nikdo (kromě zaměstnanců, samozřejmě) neviděl na vlastní oči jak se vyměňuje palivo v otevřeném reaktoru. Natočili jsme to pro vás!
Vytváří obraz vzorku pomocí proudu elektronů, které mají kratsší vlnovou délku než viditelné světlo. Může proto studovat i objekty tak malé, že na ně optický mikroskop „nestačí“. Vlnová délka elektronů závisí na urcyhlovacím napětí mikroskopu.
Denně slyšíme o klonování, geneticky modifikovaných organismech (GMO), určení otcovství nebo kriminálníka podle analýzy DNA; občas o možnostech využití kmenových buněk v medicíně, nemoci šílených krav (BSE) či nalezení genů zodpovědných za různé projevy a vlastnosti živých tvorů. Málokdo z nás však poodkryl tajemnou roušku nad technikami, díky jimž je toto vše možné. Zkusme tedy alespoň částečně nahlédnout za dveře moderních laboratoří.
Zlato je těžký kov a jeden z vzácnějších prvků na Zemi. Vzniká ve vesmíru při srážkách neutronových hvězd a výbuších supernov. Jak vzácné ale zlato na Zemi je a kolik ho je na světě nyní?
V nové studii publikované v Cell vědci z Bork Group v EMBL Heidelberg odhalují, že mikrobi žijící v podobných stanovištích napříč geograficky vzdálenými oblastmi jsou si podobnější ...
Rozsáhlá 20letá studie ukázala, že rychlá kognitivní cvičení mohou snížit riziko Alzheimerovy choroby a dalších typů demence.
Před 40 lety proletěl Voyager 2 kolem Uranu a pozoroval úrovně záření, které se vzpíraly vysvětlení. Nyní vědci konečně přišli na to, co se stalo.
Čím vším se vědci nezabývají: nová studie zjistila, že od skleněných ozdob po suché špagety se téměř vše na Zemi, co se rozbíjí, řídí určitými principy náhodnosti a entropie.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.