Francouzská jaderná společnost Areva podepsala 5. ledna 2009 kontrakt s nigerijskou vládou na dolování uranu v ložisku Imouranen v Nigeru. Je to největší ložisko v Africe. Dolování začne v roce 2012 a Niger se tak stane druhým největším producentem uranu na světě. Areva předpokládá roční těžbu 5 000 tun po dobu více než 35 let a do otevření dolu chce investovat 1,2 miliardy eur.

Deset let po svém zrození se slovo tokamak stalo slovem mezinárodním, stejně jako svého času slovo sputnik. Od průlomového modelu T-3 k největšímu tokamaku na světě – tokamaku JET – bylo tehdy v roce 1968 ještě daleko. Věda a technika tuto vzdálenost zvládla na výbornou a s vervou se pustila do díla, které nemá v historii světové vědy a techniky obdoby. Sedm vyspělých států se dnes zcela rovnoprávným způsobem podílí na realizaci posledního kroku před výrobou elektřiny pomocí termojaderné fúze, na stavbě zařízení ITER.

Z titulku by se snad zdálo, že se jedná o článek věnující se tajným armádním šifrám nebo snad záhadnému zaklínadlu jakéhosi šamana. Ale není tomu tak. Slova uvedená v titulku jsou akronymy (zkratková slova) vyjadřující postoje jednotlivců nebo skupin (politických stran, hnutí, firem apod.) k budování nejrůznějších, nejčastěji obecně prospěšných staveb.

Komerční velkokapacitní zahrádkářství v ruském městě Dmitrov bylo nedávno rozšířeno o další skleníky na pěstování růží, ve kterých byl instalován speciální kogenerační a současně hnojicí systém General Electric Jenbacher. Tento systém zajišťuje vytápění a výrobu energie pro umělé osvětlení a navíc i hnojení odpadním oxidem uhličitým. Vysoce efektivní systém přináší nejen úsporu energie, ale umožňuje také vyšší produkci.

Oxid uhličitý vznikající při spalování fosilních paliv lze jímat a trvale, na milióny let, ukládat pod zemí nebo mořským dnem. Nedostane se tedy do atmosféry, kde přispívá ke skleníkovému efektu.

Vyšehrad. Místo natrvalo spjaté s českou historií. Co známých a slavných dějinných událostí je s ním spojeno. Vzpomeňme jen, že jde o jedno z prvních historicky doložených slovanských hradišť na území dnešního hlavního města, místo pověsti o Horymírově skoku, později pevnost zachovaná až do dnešních dob. Vyšehradský hřbitov je i místem posledního odpočinku významných postav české historie. Politiků, umělců a dalších vlastenců. Na vlastním hřbitově, ale také v jeho zvláštní části – na Slavíně.