FAIR (Facility for Antiproton and Ion Research) je mezinárodní projekt urychlovače částic zabývající se výzkumem atomového jádra a antiprotonů. Jeho sídlo bude nedaleko německého Darmstadtu. Po dokončení se FAIR stane jedním z největších urychlovačů na světě: plán počítá s tunely o celkové délce 3,5 km a osmi urychlovacími a skladovacími okruhy. Bude sloužit potřebám 3 000 vědců z více než 50 zemí.  Systém dokáže urychlit částice všech chemických prvků od vodíku až po uran, a antiprotonů až téměř na rychlost světla a realizovat jejich náraz s jiným atomovým jádrem. Vědci věří, že toto zařízení se srdcem v podobě podzemního kruhového urychlovače s obvodem 1 100 metrů vygeneruje svazky částic dosud nevídané intenzity a kvality. Chtějí tu najít odpovědi na klíčové vědecké otázky: Jak se vyvíjel vesmír? Jak vznikají chemické prvky? Jak se chová hmota v extrémních podmínkách? Jak je možné, že někdo váží 70 kg, když všechny elementární částice tvořící celek jeho atomů společně váží pouhých 700 gramů?

V České republice každým rokem vznikne více než 3 000 požárů v obytných domech a ubytovacích zařízeních. Ochranu domu proti požáru nepovažují mnohé české domácnosti za prioritu a dobře fungující kouřový alarm považují za dostačující. Požárům lze však zabránit ještě před jejich vznikem. Za velkou částí požárů stojí neudržovaná elektroinstalace a technické závady. A právě takovým požárům je možné zabránit instalací jednoduchého přístroje AFDD do rozváděče (arc-fault detection device, zařízení pro detekci poruchového oblouku, oblouková ochrana). Ten nejen varuje, ale může zabránit i několika druhům požárů souvisejících s elektrickým proudem.

Energetici na Slapech usadili na své místo 60tunový turbínový blok. Loni zahájená modernizace soustrojí TG2 ve Vodní elektrárně Slapy na Vltavě se přehoupla do své závěrečné fáze. Na začátku května energetici usadili do šachty soustrojí 60tunový turbínový blok, jehož hlavní částí je zbrusu nové 30tunové oběžné kolo. Po skončení oprav se zvýší účinnost této části elektrárny o cca 4 %, což přinese nárůst roční produkce o 10 milionů kWh. Elektrárna Slapy, kde vyrábějí bezemisní elektřinu tři 48MW soustrojí, dodala loni do sítě více než 292 milionů kWh a pokryla tak roční spotřebu více než 83 tisíc domácností. Obnova zajistí bezpečný provoz bezemisní elektrárny na další desítky let.

• Elektrárna na Slapech vyrobila dosud přes 19,3 mld. kWh, tj. spotřeba celé ČR na 4 měsíce.
• Do roku 2030 chce ČEZ vybudovat nové obnovitelné zdroje o výkonu až 6 000 MW.

První plnohodnotný autonomní autobus Spojeného království vyjel koncem dubna poprvé na silnice ve Skotsku. Začíná živé testování projektu CAVForth. Firma Stagecoach ve spolupráci s firmou Fusion Processing, firma Alexander Dennis a Transport Scotland během dvou týdnů provádějí silniční testování autonomního autobusu v rámci přípravy na spuštění pilotní služby CAVForth naplánované na konec léta. Jde o nejsložitější a nejambicióznější projekt veřejného autonomního autobusu v Evropě.

Podle výzkumu zveřejněného v The Journal of Physiology zřejmě celoživotní fyzická aktivita chrání před ztrátou svalové hmoty a jejích funkcí s přibývajícím věkem. Jedinci ve věku 68 let a starší, kteří byli po celý život fyzicky aktivní, mají zdravější stárnoucí svaly, které mají lepší funkci a jsou odolnější vůči únavě ve srovnání s neaktivními jedinci, jak mladými tak i starými. Jde o první studii zkoumající aktivitu svalů, kmenových buněk a nervů u lidí. Vědci z University of Copenhagen v Dánsku zjistili, že starší jedinci, kteří jsou fyzicky aktivní po celý svůj dospělý život, ať už jen cvičili, hráli míčové hry,  plavali, pěstovali cyklistiku, běh nebo veslování, měli větší počet svalových kmenových buněk (jinak známých jako satelitní buňky). Tyto buňky jsou důležité pro regeneraci svalů a dlouhodobý růst a chrání před rozpadem nervů.

Karcinom pankreatu nepatří k nejčastěji diagnostikovaným zhoubným nádorům, ale je jedním z nejsmrtelnějších kvůli svému časnému lokálnímu rozšíření a metastatickému chování. Jedním z důvodů vysoké úmrtnosti je pozdní diagnostika onemocnění, zejména proto, že symptomy jsou nespecifické a objevují se poměrně pozdě. Dalším důvodem jsou omezené terapeutické možnosti. Pomocí vzorků od pacientů poskytnutých řadou klinických spolupracovníků našli vědci ze Španělského národního centra pro výzkum rakoviny (CNIO), vedeného Núrií Malatsovou, a Evropské laboratoře molekulární biologie (EMBL) v Heidelbergu, vedené Peerem Borkem, molekulární podpis 27 mikroorganismů ve vzorcích stolice. Podle nich by se mohlo předpovědět, zda jsou pacienti vystaveni vysokému riziku adenokarcinomu slinivky břišní, což je nejčastější rakovina slinivky, a dokonce diagnostikovat pacienty v časnějších stádiích onemocnění.