Jaderná fyzika a energetika

Pavel Motal je skromný, nenápadný mladý muž. Skoro byste řekli, „šedý průměr“. Jak ale začne mluvit o tom, co dělá, zjistíte, že jeho zájmy by vystačily vyplnit život třem jiným klukům v jeho věku, že energie má na rozdávání a že se zabývá takovým tématem, nad kterým většině z nás zůstává rozum stát.

Společnost TEPCO, majitel nešťastné jaderné elektrárny, která se neúspěšně utkala s obrovskou vlnou cunami, se usilovně snaží napravit škody a uvést elektrárnu do bezpečného stavu. Následkem výbuchů vodíku v některých budovách elektrárny jsou prostory plné trosek a navíc kontaminované radioaktivními látkami. Pro lidi je nebezpečné do kontaminovaných prostor vstupovat, nutně ale potřebují vědět, jak to uvnitř vypadá, aby mohli naplánovat nápravné práce. Nasadili tedy na pomoc speciálního robota Packbot.

Japonské souostroví je geologickým příkladem tzv. vulkanických ostrovních řetězců, které vznikly subdukcí, zde podsouváním pacifické litosférické desky pod eurasijskou. Obvyklá rychlost posuvu desek je od milimetrů k několika centimetrům za rok. Může se ale stát, že desky se někde „zadrhnou“ a po třeba i relativně velmi dlouhé době vyrovnají narůstající pnutí skokem. Vznikne zemětřesení.

Mixed oxide (MOX) fuel je relativně nový typ jaderného paliva, které vzniká přepracováním paliva použitého. Představuje dnes asi 2 % nového paliva vsazovaného do reaktorů provozovaných ve světě. Skládá se ze směsi UO₂ a PuO₂, tedy kromě dioxidu uranu také z dioxidu plutonia, které vzniká jako produkt jaderných reakcí v energetickém reaktoru. MOX palivo se vyrábí také z likvidovaných náplní nepoužitých jaderných zbraní.

Koncem února letošního roku vydal vědecký výbor OSN – UNSCEAR (United Nations Scientific Committee on the Effects of Atomic Radiation) – nejnovější, v pořadí již třetí, odbornou zprávu o zdravotních důsledcích černobylské havárie. Zpráva, na které spolupracovali vědci z Běloruska, Ruska a Ukrajiny, potvrdila výsledky předchozích lékařských zkoumání. Na základě nových dat z posledních let konstatuje, že radiační dávky na obyvatelstvo tří zemí, které byly nejvíce zasaženy radioaktivním spadem, byly relativně nízké a obyvatelé nemusí žít ve strachu ze zdravotních následků.

Obrázky z posledního Japonského zemětřesení – a hlavně z následných událostí, s nimiž se potýkala jaderná elektrárna Fukušima – vyvolaly otázky: jsou naše jaderné elektrárny zabezpečené pro případ podobné kombinované události? Cunami u nás asi nebude, i největší povodeň v roce 2002 přestál Temelín bez problémů. Může však nastat zemětřesení a výpadek proudu.