Dukovanským „děvčatům“ – turbínám Jaderné elektrárny Dukovany, které nesou dívčí jména Marie, Alena, Zdena, Irena, Gerda, Marta, Dáša a Lenka, vyhovuje zima, a tak letos pracovaly jako nikdy jindy.
Být mobilní. Tak zní heslo moderní doby, ve které elektronika představuje nepostradatelný nástroj každodenního života většiny lidí. Mobilní telefony, notebooky, hodinky se neobejdou bez přísunu elektrické energie. Tu jim poskytují baterie. Na elektrochemických principech blízkých elektrickým článkům je postaven také výzkum biologicky významných molekul.
Řešením dodávky energie na příští tři miliardy let je využívání energie dodávané Sluncem. Průměrná hustota výkonu, dopadajícího na povrch Země, je díky její rotaci a vlivům jejího plynného obalu průměrně přibližně 100 W/m2. Z toho vyplývá, že kolektory této energie musí být velké. Pokud se používají kolektory umělé, jako sluneční články, termální kolektory, zrcadla a reflektory, jsou jejich ceny vysoké. Přirozené kolektory, jako vodní plochy (odpar a hydroelektrárny), plochy s různou absorpcí slunečního záření (vítr a větrné elektrárny), lesy a jiné energetické plodiny, jsou pro životní prostředí příjemnější, ale energie jimi dodávaná nestačí na pokrytí základní spotřeby.
Určitě jste již někdy v televizi viděli animované záběry krajiny, ať už reálné (například během zpráv o počasí), nebo virtuální ve sci-fi příbězích. Není tomu tak dlouho, co se na populárním serveru GOOGLE objevila sekce EARTH, umožňující prohlédnout si na satelitních snímcích jakékoliv místo na zeměkouli.
Uprostřed jizerskohorské obce Desná trůní pár metrů od potoka slušně velký balvan: cca metr a půl krát metr a půl. Desetitisíce let se povaloval někde nahoře v lesích údolí potoka Bílá Desná: cesta na současné místo mu ale trvala sotva pár minut a člověk při tom nemusel ani hnout prstem. Zázrak se tu ovšem nekonal – bohužel. Deska na onom kameni nabádá i vysvětluje: „Poutníče – postůj! Dne 18. září 1916 protrhla se hráz údolní přehrady. Rozpoutané živly proměnily naše chudé ale krásné údolí v sutiny. 62 obětí na životech, 33 zničených a 69 poškozených domů, 307 osob bez přístřeší. Tento balvan, vlnami připlavený, jest svědkem onoho soudného dne.“
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Infocentra Skupiny ČEZ zvou veřejnost k objevování fascinujícího světa energetiky celoročně. Prázdniny však dětem zpestřuje oblíbená soutěž, letos s podtitulem „Elektřina krok za krokem“.
Ještě v roce 2021 využívalo 3D tisk jen přibližně 5 % evropských firem. Technologie byla často vnímána jako nástroj pro prototypování nebo experimentování. O pět let později se však situace zásadně změnila.
Vloni byla podepsána smlouva s Korejci, stavba se má zahájit v roce 2029. Co všechno se už nyní připravuje? Logicky napadá projektová dokumentace, ale věděli jste například, že je třeba udělat ...
Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
