Obr uprostřed lesů
Vodu využívá člověk pro své potřeby různými způsoby. Jedním z nich je její použití při výrobě elektrické energie.
Vodu využívá člověk pro své potřeby různými způsoby. Jedním z nich je její použití při výrobě elektrické energie.
Máte zájem o přírodní vědy a o astronomii zvláště? Stále ještě vás láká pozorovat dění na obloze na vlastní oči a nejen na obrazovce počítače? Nemáte stejně smýšlejícího kolegu ve svém okolí? Tak přesně pro vás je Astronomická expedice 2004.
Kamil Hornoch je amatérský astronom. Je mu jedenatřicet let a za poslední dva roky objevil pomocí svého dalekohledu, který má doma nedaleko Brna, již osm extragalaktických nov. Svému koníčku věnuje veškerý svůj volný čas, ale nelituje. Přes den pracuje jako lakýrník a v noci pozoruje oblohu. Úspěchy na hvězdářském poli se ale může srovnávat i s profesionály.
Za naším pravidelným výročím se dnes vydáme daleko hlouběji v běhu času, než bylo zatím našim zvykem. Jednak proto, že chceme představit muže, který už více než 2000 let patří k nesmrtelným, a také, abychom si uvědomili, že věda není tak úplně dítkem moderních časů...
Jaderná fyzika by se bez nadsázky dala nazvat fenoménem dvacátého století. Celá první půle dvacátého století byla ve znamení bouřlivého rozvoje poznání stavby a vlastností atomového jádra a jeho rozpadů. Objev jeho štěpení pak umožnil využít velké množství energie v jádře obsažené. Autoři většiny stěžejních objevů v této oblasti byli oceněni Nobelovu cenou za fyziku.
Nasimulovat jadernou havárii, poradit si s uložením vyhořelého vysoceaktivního paliva nebo vyrobit syntetický diamant? To zkouší odborníci v Ústavu jaderného výzkumu Řež.
Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.