Akumulátor o výkonu 10 MW (o 30 % větším než má současná největší baterie v ČR) zahájil ostrý provoz 1. února 2024. Pomůže stabilizovat energetickou soustavu a zajistí služby výkonové rovnováhy. Díky unikátní konstrukci má baterie vyšší kapacitu než běžné systémy. Zařízení se skládá z 1 360 bateriových modulů a obsahuje 90 tun lithia. ČEZ chce do roku 2030 postavit akumulační systémy o výkonu 300 MW.

Devět nových skříní instalovali na počátku roku energetici do hlavní serverovny v prostorách prvního výrobního bloku JE Temelín. Jde o jeden z klíčových kroků v náročné modernizaci řídicího systému. Důležitý projekt běží od roku 2021. Letos dokončí specialisté pokládku kabelů a instalují potřebné zařízení. Od příštího roku pak postupně nový řídicí systém začne přebírat řízení elektrárny.

Vloni ČEZ spustil dlouho očekávaný provoz horkovodu z Temelína do Českých Budějovic. Dálkové vytápění poskytuje teplo třetině města. Psali jsme o něm podrobněji v článku https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/3034-teplo-uz-proudi-z-temelina-do-ceskych-budejovic. I jinde jádro řeší dálkové vytápění - např. v Číně a ve Finsku. Podle MAAE poskytuje teplo pro dálkové vytápění 43 reaktorů světa, většinou ve východní Evropě.

Vzhledem k tomu, že spotřeba uhlí stále roste navzdory celosvětovému úsilí o snížení emisí skleníkových plynů, několik zemí se poohlíží po strategii využití pokročilé jaderné energie, včetně malých modulárních reaktorů (SMR), aby se snížila závislost na nejvíce znečišťujících fosilních palivech. Na konferenci COP 28 v pavilonu MAAE Atoms4Climate se řečníci z Kanady, Rumunska a Spojených států podělili o své zkušenosti a plány na nové využití bývalých uhelných lokalit pro jadernou energii. Energetická transformace na tuto čistou a spolehlivou technologii bude znamenat ekonomické a environmentální výhody.

Společnosti z Litvy, Itálie a Německa se spojily, aby pomohly Evropě získat jeden z klíčových materiálů pro evropské vesmírné mise. Během projektu GALACTIC (financovaného EU) vyvinuly evropský dodavatelský řetězec alexandritových laserových krystalů pro studium povrchu planety a změn v atmosféře.

Globální spotřeba uhlí se v roce 2022 vyšplhala na nové historické maximum a i v roce 2023 zůstane poblíž této rekordní úrovně, protože silný růst v Asii pro výrobu energie i pro průmyslové aplikace předstihuje pokles, který se děje ve Spojených státech a Evropě. Spotřeba uhlí v roce 2022 vzrostla o 3,3 % na 8,3 miliardy tun, což představuje nový rekord, podle zprávy IEA Coal Market Update, která byla zveřejněna v polovině roku 2023. Zpráva předpovídá, že v letech 2023 a 2024 budou malé poklesy ve výrobě elektřiny z uhlí pravděpodobně vykompenzovány nárůstem průmyslového využití uhlí. Mezi geografickými regiony existují velké rozdíly.