Obnovitelné zdroje

„EU urychluje globální oteplování a ničí lesy na celém světě“. To se tvrdí v žalobě proti EU, která byla zaslána Evropskému soudu v Luxemburgu začátkem března 2019. Žalobu vypracovala Aliance ekologických organizací spolu se sedmi individuálními účastníky. V žalobě se poukazuje na to, že Evropská unie porušuje jejich práva tím, že povzbuzuje občany ke spalování dřeva, aniž jsou brány v úvahu vznikající emise CO₂. Cílem žaloby je ukončit dotace na biomasu a zastavit spalování dřeva, které je započítáváno do plnění cílů obnovitelných zdrojů energie. Spalování dřeva je sice alternativou k fosilním palivům, ale produkuje více CO₂ na jednotku vyrobené energie než spalování uhlí. V globálním měřítku se proto lesy kácejí rychleji, než se mohou obnovovat, čili biomasa není „uhlíkově neutrální“, jak se dříve tvrdilo.

Solární asociace pořádá od 30. května do 5. června Dny otevřených dveří slunečních elektráren po celé České republice. Cílem každoroční akce je představit možnosti využití energie ze slunce a fungování elektráren. Poznat zblízka velké solární parky, ale i menší střešní instalace mohou návštěvníci a školáci ve Středočeském, Jihočeském, Plzeňském, Královéhradeckém, Pardubickém, Zlínském, Olomouckém, Moravskoslezském kraji a v Praze.

Česká fotovoltaická skupina Solek Group vyvinula a dokončila testování vlastního systému soběstačné výroby a dodávky elektrické energie a nyní s ním vstupuje na trh. Základem je fotovoltaická elektrárna o výkonu od 16 kW_p do 9 MW_p a hlavní součástí systému jsou akumulační baterie. V případě nefunkčnosti fotovoltaické elektrárny, například kvůli zasněžení, může systém využít dieselagregát. Testování z let 2010 až 2018   prokázalo, že je systém zcela soběstačný a zásobuje elektřinou odběratele od jednoho domu až po velký průmyslový areál nebo obec s až 15 tisíci domácností, aniž by potřeboval externí síť.

Světoví klimatičtí vědci z IPCC (Mezinárodní panel pro klimatické změny) varují, že již zbývá jen „tucet“ let na to, aby se podařilo ustálit průměrnou globální teplotu na úrovni maximálně 1,5 stupně Celsia nad předindustriální hodnotou. Varovná zpráva byla uveřejněna 8. října 2018; od 3. do 14. 12. na stejné téma zasedala mezinárodní konference COP24 v polských Katowicích. V souvislosti se změnou klimatu se zdůrazňuje nejenom význam jaderné energie, ale rovněž se konstatuje, že obnovitelné zdroje energie (OZE) samotné nemohou přispět k vyřešení ani klimatické, ani energetické krize. EU právě připravuje svou nízkouhlíkovou strategii do roku 2050. Pozor: dobrými úmysly bývá dlážděná cesta do pekla...

Čisté energetické technologie dosáhly v posledním desetiletí značného pokroku. Ale mohly by vůbec stoprocentně pokrýt výrobu elektřiny? Jak? V roce 2017 byly ve světě vybudovány sluneční elektrárny o výkonu 98 GW, z toho více než polovina  v Číně – 53 GW. V Kalifornii se OZE podílejí na výrobě elektřiny jednou třetinou, přičemž v roce 2030 by to mělo být více než polovina. Německo má za cíl vyrábět do roku 2050 minimálně 80 % elektřiny z OZE. Dokonce i země bohaté na ropu a zemní plyn začínají s obnovitelnými zdroji. Například Spojené Arabské Emiráty plánují vyrobit 44 % elektřiny z OZE, a to rovněž do roku 2050 (ovšem letos budou spouštět první ze svých čtyř jaderných reaktorů...).

Investoři poslední dobou utrácejí velké peníze na zelené projekty. Proč? Vysoká návratnost investic do zelených projektů přitahuje obrovské toky peněz. Otázka zní, zda by mohl trh uspět tam, kde vlády většinou selhávají. Finančníci preferují rychlou návratnost investic - tím ale nejsou připraveni na financování dlouhodobých problémů, jakým je například změna klimatu. V roce 2015 přiznal guvernér Bank of England, Mark Carney, že změna klimatu je tragedií na horizontu. Od té doby ale rychle dozrávají nízkouhlíkové technologie. Fotovoltaika se z dříve velice drahého zdroje energie změnila díky štědrým dotacím na dnes preferovaný zdroj. Podle zprávy OSN byly v roce 2017 investice do slunečních elektráren vyšší než všechny investice do uhelných, plynových a jaderných elektráren.