Obnovitelné zdroje

Mikroelektrárna Wave není větší než běžný kotel a umí dodávat teplo a elektřinu jen za pomoci biomasy. Jde o první zařízení svého druhu na světě. Čeští vynálezci navíc nyní dokázali zvýšit výkon přístroje a automatizovat řadu funkcí. Letos plánují 4 pilotní projekty, při kterých mikroelektrárnu nasadí do běžného provozu. Prohlédnout si ji můžete přijít 21. března 2018 od 13.00 do Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT  v Buštěhradě u Kladna (UCEEB).

Indie zahajuje obrovský inženýrský projekt vzájemného propojení řek takovým způsobem, aby byla voda ze zaplavovaných oblastí odvedena do oblastí, které trpí suchem. Má být vytvořena vodní síť v délce 12 500 km, což je přibližně součet dvou nejdelších toků světa, Nilu a Amazonky. Čtrnáct řek ze severní části Indie bude propojeno se šestnácti řekami v západní, centrální a jižní části země pomocí třiceti obrovských kanálů a výstavby 3 000 přehrad. Náklady se udávají na 168 miliard dolarů. Díky tomuto projektu se má získat 35 milionů hektarů nové zemědělské půdy a také 34 000 MW energetického výkonu vodních elektráren. Projekt podpořil indický premiér Narendr Modi, vodohospodářský úřad vypracoval podrobné plány prvních propojení a na některých místech se již pracuje.

Rok 2017 zaznamenává ve Spojeném království velké úspěchy obnovitelných zdrojů energie (OZE). Například 21. dubna byla země zásobována elektřinou, aniž bylo třeba spalovat uhlí v uhelných elektrárnách. Byl to první takový den v posledních 135 letech. Pracovaly jen OZE a jaderné zdroje. Později, 7. června, za příznivých slunečních a větrných podmínek dodávaly OZE více než polovinu výroby elektřiny. Tyto příznivé výsledky zelené revoluce navozují dojem, že rozvoj obnovitelných zdrojů je nezastavitelný a že čistá energie zcela nahradí fosilní paliva v již nepříliš vzdálené době. Bude tomu tak?

Možnosti větrných a fotovoltaických elektráren při nahrazování klasických energetických zdrojů jsou možná mnohem menší, než se dosud soudí. Podle studie vědeckého týmu z oddělení fyziky a technologie Bergenské univerzity v Norsku bude vrchol celkové instalované kapacity větrníků a fotovoltaik dosažen už kolem roku 2030 a nepřesáhne 1,8 TW, což bude v té době představovat sotva desetinu globální spotřeby energie. Tyto závěry jsou v ostrém kontrastu s dnešním předpokladem, že nové energetické technologie budou zažívat exponenciální růst dlouhá desetiletí a postupně nahradí velkou část dosavadních klasických zdrojů.  Respektovaná Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii (IRENA) např. předpovídala, že slunce a vítr pokryjí už v roce 2030 třicet procent energetické potřeby lidstva. Na základě podobných prognóz jsou postaveny i ambiciózní plány některých zemí. V Evropě je to zejména Německo, které chce do roku 2020 vyrábět v obnovitelných zdrojích 30 % hrubé spotřeby elektřiny, v 2040 už 65 % a v roce 2050 dokonce 80 %.

V posledním lednovém týdnu roku 2017 dosáhlo znečištění ovzduší v Londýně nejvyššího stupně od roku 2011. Za největší viníky se jako obvykle považovaly výfukové plyny z dopravy a bezvětří. Tentokrát se k nim přidal i další překvapivě nový viník: asi polovinu znečištění způsoboval kouř ze spalování dřeva v kotlích.  Módní kotle spalující dřevo se považují za prostředek k využívání obnovitelných zdrojů energie nejen snižující emise CO₂ a globální oteplování, ale také za prostředek ke snižování účtů za vytápění. Nedávné výzkumy však ukázaly, že jde o vážné ohrožení zdraví lidí, a že se z krátkodobého hlediska urychluje i změna klimatu. Pokud se proti tomuto trendu nic nepodnikne, mohlo by se spalování dřeva stát největším zdrojem znečištění ovzduší ve velkoměstech, jako je například právě Londýn.

Existují dva druhy vrtů k získávání geotermální energie: běžné vrty a vrty velmi hluboké. Velmi hluboký vrt do hlouby 5 000 metrů se v současné době uskutečňuje v rámci projektu Iceland Deep Drilling v oblasti Reykjanes na jihozápadě Islandu. Cílem projektu bude získávat vysokoteplotní zdroj přímo ze zemského magmatu. Vrtat se začalo 12. srpna 2016 a předpokládá se, že už do konce tohoto roku se dosáhne oblasti s teplotou v rozmezí 400 °C až 1 000 °C. Vrt pronikne Středoatlantským hřbetem, který tvoří hranici mezi zemskými deskami.